O vývoji v naší milované

Taky jste občas zákazníci Českých drah? A taky máte pocit, že si z vás ta společnost, pod vedením miliardářů, dělá srandu?

Skutečná událost, nikoli na zdejších stránkách...

Vzpoměl jsem si na tuto povídku. Nedává žádnou odpověď. Spíš otázky. Ale je docela možné (skoro si myslím, že je to jisté), že bez upřímného hrábnutí do svého nitra, budeme pořád jen tvrdit to oblíbené-bla bla bla.

inspirací mi byla včerejší obědová pauza..

malá nevinná nevěra

Sebevražedkyně :)

Malý návrat do mládi.

stejně to nikdy nepůjde popsat

Pokračování snad bude doplněno - než to zapomenu

Důležité je se chtít odlepit

...

Per aspera ad astra, nebo-li: něco špatného pro něco dobrého

Když je hezky tak to tak prostě je.

...

a není to o přebytečné kůži :-D

Kromě jmen lidí je všechno skutečné...

Po vzniku Berlínské zdi jsem byl vyslán v rámci humanitární akce naší republiky do tehdejší NDR, kde mě delegovali do okresní nemocnice, lékaři téměř opuštěné. Spolupracoval jsem s primářem porodnice a gynekologie docela dobře. Střídali jsme se v ambulanci, u operačního stolu, v nočních i nedělních službách. Sestry i porodní asistentky mi usnadňovaly práci kde a jak jen mohly. A primář nešetřil chválou. Byl spokojen a já se cítil skoro jako mezi svými. Všichni viděli, že pracuji za tři: za jeho chybějícího zástupce a dva sekundáře, kteří v té pohnuté a neklidné době své pracoviště také opustili a odešli na Západ.