Líbilo se

Lilith:
Kajuta: Nojo, rybička Kajutín... moře, vlny, to je prostě tvoje ;-)
Su ráda, za se ti hezky kolíbavě spalo :-)
Kujuuuuuuuuu!

Lilith:
G.P.: Tři flašky šáňa, to bych letěla do vesmíru ;-)
Díky moc :-)

René Vulkán:
Vzala si Zloba Lásku
mnozí to měli za nadsázku

Muselo to být děsný, ach
Kdepak,
měli docela normální vztah

Nebyli vůbec v pytli
vzájemně od sebe
leccos chytli

G.P.:
Když otevřem dvě-tři flašky,
dobrá šáňo, žádné splašky,
prolétnem se jako ptáci,
co se každé jaro vrací...

G.P.:
I od člověka zahřeje,
to slovo
-
naděje...

G.P.:
Letos, pod stromek přeju si, milý Ježíšku,
vrtačku, lepidlo, hřebíky a překližku.
Na nový rok potom zalezu si do dílničky
a vrhnu se na výrobu své útulné rakvičky...

Květka Š.:
zlatá vývrtka...l:-)

René Vulkán:
Rozesmátá vývrtka
zavrtaná do krtka

nevím proč, ale jen tahle ptákovina mě napadla,
ale vůbec jsem tím nechtěl snížit tvou básničku

prostě asociace

René Vulkán:
k
o
u
z
e
l
n
é

Květka Š.:
Korálky posbíráš
navlečeš na nit
na silnou
a ještě dvojitě,
oba dva konečky
dnes spolu spojíte
a všechno krásné
zas může být.

Špáďa:
Ráno tvý čiperný!
A den?
Čiperný či perný?
{|:-D

Kajuta:
milostný závoj něhy
křehký jak bílé sněhy
staccato kapek vzácných
kam větře foukáš? Za sny

Krásná poezie, Lil, v lese útlých slov. V moři kapek a smyslné nadsmyslnosti. :-)

M.A.Rek:
René Vulkán:
Mladá žena z Dubeče,
vlhká celá, diví se že teče,
když už minut dvacet pět
vydrží na odstředivce sedět,
to neva, však se převleče.

M.A.Rek:
Tváře má rudé
když zří že jí zřím
skráně má vlhké
z očistné lázně
je jako báseň
napsaná mořím
v škádlivých vlnkách
když odvlní se bez bázně

Mirka Hedbávná:
Po čase
zase zpět,
pár vět
chci modrých číst.
A prý list
mi za krk pad.
No jo, blízko listopad.

Já taky,
já taky

M.A.Rek:
Snad?

Snad slunce co hřeje i za temnými mraky,
snad láska jež rozehřeje duši, a tělo taky,
snad puget z klobásek a sýrů darovaný,
snad čas druhému nezištně věnovaný,
snad český lev s ocasy dvěma, i vpředu,
snad sváteční neděle, co je už ve středu,
snad dotek dlaní, by duše nevychladla,
snad kočka, jež pod peřinu se přikradla,
snad pes, jenž na Měsíci věnečky vije,
snad rande s paní Smrtí, které se přežije,
snad vana plná piva, v něm lepá diva,
snad shovívavý úsměv Boha, jenž se dívá?

M.A.Rek:
Besinka: ;O) Někdy je to dobře se na vše vykašlat. Ale včas přestaň.

Besinka:
Já Tě hladím z postele.
Ještě kašlu.
Není to veselé.

M.A.Rek:
Zíral Bůh shůry na Zemi,
(Že Bůh je, je snáze mi?)
zíral nevěřícně v uzardění
na to prostopášné dění,
když se jak plastová lžička
Země ohýbá a hroutí, nad tím lká,
a k vině klade si otázku, prost slibů:
Kde udělal pánbů chybu?

Květka Š.:
Múza bývá občas taky unavená
zvadlá jak kytka v trávě
v červeném máku odpočívá
verše však nosí v hlavě.
Někdy si štěbetá i s ptáčaty
občas jim pírka čechrá
pak se schovává za vrátky
a vymýšlí si i pohádky.