Prožitek

Nádherný večer. Jako vystřižený z červené knihovny. Tichá romantická hudba, pokoj ponořený do šera, které jen plameny svíček zuby nehty bránily před černočernou tmou, a v něm moje maličkost, pohodlně usazená v křesle se sklenkou "bublin" v ruce. Ne, nejsem tady sám, i když moje tři holky byly jako myšky. Skoro by se daly přehlédnout, kdyby....

Ach, co všechno jsme už spolu prožili. A co ještě prožijeme...

Každým svým douškem si vychutnávám ten magický okamžik, tu chvilku jakoby vytrženou z prostoru a času.

Míša ladným krokem doplula až ke mně a sedla si na opěradlo křesla. Lehounce přivoněla ke sklence a položila svou hlavu na mé rameno. Susan se tak, jak ji Pán bůh stvořil, natáhla na gauč a Jane si způsobně sedla proti mně a s nožkami způsobně u sebe mě jako nějaká lolitka provokovala. Věděla moc dobře, co to se mnou dělá. Potvora. Její oči se nedočkavostí třpytily jako dva smaragdy. Začalo mi byt horko a vyschlo mi v krku. Lokl jsem si bublin, povolil jsem uzel na kravatě a sundal si ji, rozepnul knoflíček košile u krku a s povzdechnutím se zvedl z křesla. "Zase jste mě, holky, dostaly."

Jane se nadzvedla v křesle, protáhla se a čekala, co přijde. Usmál jsem se na ni a ona mi odpověděla mrknutím oka. Vykročil jsem ke gauči. Susan ležela na zádech s přivřenýma očima, ale z pod viček mě stále bedlivě pozorovala. Odsunul jsem nohou lodičky, kravatu přehodil přes opěradlo vedle ledabyle pohozených černých punčošek a přidřepl si k té mé malé couře. Měřili jsme se vzájemně pohledy. Natáhl jsem paži a jemně ji pohladil bříško. To milovala. Viděl jsem, jak se prohnula a blaženě zavrněla. Vzal jsem ji opatrně a jemně do náruče a vyrazil ke dveřím. Jane se zvedla a vydala za námi. Jen Miška dál seděla na opěradle křesla. Asi trucovala, že jsem si nevybral ji.

Zastavil jsem ve dveřích a otočil se k ni: "Miško! Ty s námi nepůjdeš?" Ale Jane mě netrpělivě postrčila ke dveřím, jako by chtěla říct: "Nech ji. Však ona za námi ještě ráda přijde," a tak jsem pokračoval z obývacího pokoje. Před dveřmi do ložnice jsem Susan postavil na zem, otevřel lednici a dolil si pár bublin. To už jsem ale cítil v týlu i pohled Míši. Nevydržela to dlouho, usmál jsem se. Pochopila, nač myslím, a ušklíbla se:"A my nic?"
Postavil jsem skleničku a z lednice vyndal tři taštičky. "To víte, holky, že jsem na vás nezapomněl" a taštičky vyklopil do jejich misek. A dámy? Poděkovaly mi pohledem a všechny tři se způsobně pustily do večeře.

A já? Vzal jsem si zase skleničku a vrátil se do svého křesla. Večer ještě zdaleka neskončil a já mohl dál snít. O čemkoliv ....