Jsem toulavý chlap. Byl jsem na spoustě míst. Jen málokteré mne tak oslovilo a ovlivnilo moje myšlení, jako toto. Pokoušel jsem se o to, podělit se s někým o můj poled na ten kopec. Netuším, zda se mi to podařilo, ale já jsem si udělal radost. Díky

Hrad na kopci chátrá. Na protějším břehu potoka se pomalu rozpadají zbytky Keltského oppida. Po lidech zde zbývá jen to, co je podstatné. Jejich duch a podivný stín nad hradem..

Stezka kolem řeky zarůstá. Po vodě již nepřiplouvají kupci. Hrad se stal přebytečným. Všichni jdou. Jen stín zůstává..

Běžný, hezký den. Na stráži se nudí Janek. Dětí si hrají.. Prostě pohoda.

Na chaloupce je spousta krás. Jak zvířátkových, tak kytičkovacích a zvukových a vůbec....to je na několik povídek. Zvolila jsem cestu minipovídek na určité téma. Občas nějakou vložím :)

Hrad stojí. Ha hradě i v podhradí kypí život. Kolem teče potok a velká řeka. Nad skalami se vznáší podivný stín..

Je kopec zvaný Dívčí kámen. Jsou lidé a je kamení. Zní bubny. Staví se hrad

Běží roky. Kopec a řeka se memění. Lidé ano.

Keltovéé, Germáni, Slované. A nad kopcem krouží dravec..

Posun do doby Keltů je významným bodem v historii tohoto místa

Uběla staletí. Lidé jsou jiní. Jen řeka, potok a kopce jsou zde stále.

Pokračování.

Taková povídka. Dvanáct kratších částí. Snad nebudu nudit.

Dle skutečné události.

20:55 - korekce

Příběh malého kluka.

Stalo se to? Možná ano. Asi zase někde v Americe