Skála. Pokračování Křídel dravce

Poté, kdy byl dostavěn Krumlov a sůl začala být do země dopravována po solné stezce, hrad ztrácí svůj význam. Strážení hradu a dotování posádky, se stalo nepřijatelným břemenem.
Hrad se stal pro všechny nepotřebným a je opuštěn. Jen poslední obyvatelé vyklízejí použitelné věci..


Skála


Kupec připlouvající na své lodi hnané rychlým proudem řeky, vydal veslařům povel a loď prudce zamířila k levému břehu. Příď lodi se podrala proudem a lodice vplula do tišiny u břehu. Muži vyskočili na molo, vedoucí do řeky a lodici hbitě přivázali.
Kupec vystupuje na břeh a rozhlíží se.
Stojí rozkročen a s rukama v bok. Z pod dlouhého, teplého kabátu mu dole vyčnívá špička meče a z vysokých bot kouká nůž. Na hlavě má těžký klobouk Ten smeká a prsty si upravuje mastné vlasy. Potom kráčí k chatě, stojící u břehu a otvírá dveře.

„Hola. Kde jste kdo? Přijeli kupci!“ vykřikuje muž a znepokojeně obchází okolo chaty.
Vejde ještě do několika dalších stavení, roztroušených po břehu a setkává se s neúspěchem. Potom usedá na lavici před jedním stavením. Sedí a přemýšlí.
Po chvilce vyběhne z lesa velký pes a zuřivě štěká.
„Lehni pse“ ozývá se z houští a na cestě se objevuje muž. Pes se zarazí a tam, kde stanul, okamžitě lehá a pozoruje kupce.
Jeho pán zatím přichází po cestě. Je vysoký, ale již přihrbený stářím. Na sobě má dlouhý plášť, tmavý klobouk s širokou krempou a ve vysokých botách má zastrkány hrubé nohavice. Smeká klobouk ze svých šedin a usedá na lavici vedle kupce.

„Vítej pane na tomto místě. Pokud netušíš proč je zde liduprázdno, tak ti to povím“
A muž vysvětluje:
"Toto je jen počátek. Lidé odešli, ale zase se vrátí. Alespoň dnes. Ale postupně odejdou všichni a potom se již nevrátí. Pán se rozhodl, že Maidštejn se mu již nevyplatí udržovat. Po řece již neplují lodi kupců a v kraji je klid. Není třeba dalšího hradu na řece poté, co byl dostavěn Krumlov. Tam se vše stěhuje i z Maidštejna.
Lidé právě pomáhají s vyklízením zařízení. Poté co zemřel starý pan Oldřich, byli tu jen stráže. Lidé z hradu přišli o práci a odešli. Tedˇ půjdou i ostatní. Vrchnost, co byla vybudována cesta přes hory, nepoužívá stezky kolem řeky a ty zarůstají a ztrácejí se v křovinách. Toto je bohem zapomenuté místo, milý pane. Jakmile bude hrad opuštěn, rychle zmizí i lidé z okolí. Potom tu bude vládnout zvěř.“

Muž vypráví a nad údolím se šeří. Do osady se postupně vrací unavení obyvatelé. Kupec přespí v chatě a odjede, aby se již nevrátil. Ještě pár dní budou lidé vyklízet hrad. Potom bude hotovo a oni půjdou za prací jinam.
V osadě zůstane jen starý muž se psem. Budou sedat na zápraží a dívat se nahoru na hrad, sledovat řeku a lesy. Občas projdou kolem potoka až pod brány hradu a podívají se, jestli do něj nevlezl někdo nepovolaný. Jen zdola. Starý již shrbený muž nepůjde po schodech a neodemkne bránu. Ani on, ani nikdo jiný. Muž zavolá psa a ten vyrazí k lesu. Po chvíli oba zmizí v jeho temném stínu.
Pomalu zarůstají schody a vítr rozráží, dříve tak pevnou, bránu. V rozích nádvoří vyráží ze země křoví. Vítr trhá krytinu ze střechy paláce, déšť vymílá maltu ze spár a uvolňuje kameny. Urvané okenice bijí do holých stěn a potom padají do nádvoří. Není nikoho, kdo by opravoval. Není nikdo, komu by to bylo líto.
Hrad stojí na vysoké skále a pod ním se pomalu rozpadá podhradí. Velká voda smetá zbytky příbytků do řeky. Jen na soutoku si dřevorubci po letech, staví srub. Jinak údolí osiří. Rozpadající se hrad, se stává obydlím drobné zvěře a nikomu to nevadí.
Vítr žene oblohou mraky. Popadává sníh. Nad rozpadlým palácem krouží obrovský dravec. V šumění větru není svist jeho křídel, ani slyšet.