Křídla dravce

Pokračování.
» autor: vavaoko
Ten kraj je v podhůří Šumavy. V neprostupných pralesích byla jen omezená možnost pohybu. Zvláště pro Člověka. Jedinou a zcela nepochybnou a relativně pohodlnou cestou, byla stezka po břehu řeky. Řeka se tenkrát ještě (samozřejmě)nejmenovala Vltava.


Lovec.

„Eh!“ Lstivý bobr se s heknutím opřel o kopí, zabodnuté do zmrzlé prsti pokrývající svah. Stojí pod vysokým kopcem. Vzrostlý les končí na jeho úpatí. Dál je jen skála tu i tam, porostlá keři a pokroucenými, zakrslými stromy
Lovci se nechce za těchto podmínek slézat strmý svah. Je unaven dlouhým pobytem na ostrém mrazu. Nohy, v botách z kožešin, má pokryty ledem. Několikrát se probořil pod jeho slabou vrstvu a tak mu kloužou. A to bude nepříjemné. A nebezpečné.
Lstivý bobr otálí. Přemýšlí. Posléze mu zakručí v břiše o on si vzpomene na tlupu, ukrytou v malé jeskyni proti proudu řeky. Uvědomí si, že je jediným živitelem dalších sedmi lidí.
Dva lovci nemohou na lov. Doplatili na střetnutí s nepřátelskou tlupou. Sice zvítězili, ale kořist je spotřebována a hlad doléhá na ně, stejně jako na dvě ženy a tři, ještě nedorostlé děti.

Lovec sleduje krvavou stopu jelena, která mizí nahoře na kopci.
„Musím tam,“ rozhodne se a opíraje se o kopí začíná slézat kopec. Jde to špatně. Boty kloužou po namrzlé skále. Ruce v jednoduchých rukavicích se chytají větví. Metr po metru zdolává Lstivý bobr kopec. Chvílemi si lehá na skálu a snaží se popadnout dech. Potom opět, s těžkým funěním, vyráží na další cestu.
Najednou se, poté co překonal veliký balvan, objeví jeho oslněným očím vrchol kopce. K jeho radosti na samém okraji srázu leží jelen.
„Tak jsem tě trefil dobře“, říká si lovec při pohledu na kořist.
Unaveně leží na břiše a rozhlíží se kolem. Slunce prosvítá řídkými mraky a mírný větřík shazuje ze skal copánky sněhu.
Lovec se zdvihá na bolavé nohy a rozhlíží se. Hluboko pod ním se údolím prodírá divoký proud řeky. Přímo pod kopcem se do řeky vlévá potok. Muž hledí proti proudu řeky a když zahlédne proužek kouře stoupající nad místem kde zanechal tlupu, jeho tváří se mihne úsměv.
Zpoza opasku vyjme pazourkový nůž a zručně si z kořisti vyřízne několik soust masa. Mírně nasycen posléze připraví jelena k transportu.
Potom, aniž by o tom přemýšlel, se vydá na obchůzku vrcholu kopce. Mírný vítr s sebou přináší sníh. Lstivý bobr kráčí po vrcholu kopce. Nasadil si kapuci a tak neslyší šum křídel nad svou hlavou.

Silná tlupa putující kolem řeky za zvěří, nalézá dvě hladovějící ženy a dvě děti v malé jeskyni a bere je s sebou. Putují kolem potoka a usazují se na nedalekém kopci.
Kraj je bohatý na zvěř a tlupa snadno přečkává zimu. Na jaře opět vyráží na další cestu.
Prales znovu osiří. Dlouhá staletí nad ním plynou, jako mraky. Nad skalnatým kopcem se vznáší obrovský dravec. Nikdo jej nevidí.
Tipů: 13
» 16.05.12
» komentářů: 9
» čteno: 837(16)
» posláno: 0


» 16.05.2012 - 12:23
Tak Lstivý bobr toho dravce ani nezahlédl...na ten stín
trochu zapomněl...
(ST)
» 16.05.2012 - 12:37
Já ti děkuji za koment. S tím dravcem je to tak.
» 16.05.2012 - 19:42
Trošku mě bodlo do očí slovo "transport", ale co jsem já, abych kritizovala takové drobnosti.
Jinak se mi to velice líbí, je to neobvyklé, čtivé a milé :)
» 16.05.2012 - 22:23
Jsi ten, kdo čte . A proto může kritizovat.A já ti za to děkuji.To slovo se tam moc nehodí.
» 16.05.2012 - 22:57
a pokračování jakbysmet ..ST
» 16.05.2012 - 22:58
básněnka: Uctivé díky.
» 25.05.2012 - 23:37
Super!
» 26.10.2019 - 19:46
Krásně odvyprávěno..

ST
» 26.10.2019 - 23:07
Děkuju. Je to dlouhé povídání.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.

© 2011 - 2023 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.