zapomenutí

...



ta holka byla podivná už od prvního okamžiku. seděla sama na konci baru a zatímco jí barman naléval nejspíš další vodku v řadě, strnulá hleděla do prázdna před sebou. vypadala jako někdo, komu se právě před chvílí v jeden malý okamžik změnil celý život. vždycky jsem koukal na lidi a bez námahy okamžitě četl. tady jsem pocítil ten náraz na chodník přítomnosti, studený pocit v hlavě, jako když ponoříte ruku do vařící vody a cítíte jak vás bodají ty malé ledové krystalky. bylo to tak ošklivě empatické, až jsem se přistihl jak sám zírám do prázdné bubliny, metr přede mnou.

..