„Tak bys chtěl dnes zase něco slyšet z mých memoárů?“, zeptal se na počátku noční služby asistent Karel zvídavého adepta porodnictví, sekundáře Mirka. „Samozřejmě a jak rád, protože o praktických zkušenostech jsme se na fakultě nikdy neučili!“

Neumím popsat, jak se cítí chladnokrevný vrah toužící po pomstě, ale chtěla jsem si to aspoň zkusit..

Jen tak...

Jen tak...pokračování

Jen tak...

Dokončení povídky. Budu rád za každé přečtení a názor.

Příběh o sourozencích, jejichž cesty se pomalu rozdělují. Totalitní režim, nepříjemná minulost, temná budoucnost. Zatímco sestra je na straně vládnoucího systému, bratr se dává k tajné organizaci "Tvořivci". Snad se vám bude povídka líbit. Kvůli její délce, jsem ji rozdělil do dvou částí, snad to nebude problém. Psala se mi dobře, nicméně si nejsem vůbec jistý, zda bude fungovat uvěřitelně a smysluplně. Režim zde je spíše jen nastíněný a funguje jako pozadí příběhu samotného. Povídka je volným pokračováním "Exekuce"...která tu také je a protože měla skvělý ohlas, rozhodl jsem se napsat tento druhý díl. Kdo Exekuci četl, má výhodu...avšak není to podmínkou, Restituce by měla fungovat sama o sobě. Vím, že druhé díly bývají kvalitativně horší, doufám, že i tak bude Restituce dobrým čtením. Příjemné čtení.

Jeden den Petra Nečase

Na všechno justice nedohlédne.

žádná korekce, prvotní kec.

Ulitánie...tán do tuctu...

Ulitánie...jede náctý tán...

Ulitánie...v desátém tánu...

Ulitánie...tán devátý...

Ulitánie...tán osmý...pozemšťanům prý schází...

Ulitánie...tán sedmý...také malé odpolední podkopnutí s hlávkou v kádi...a v poušti u vykopávek...

Jen tak...

jen tak...vánoční

Ulitánie...tán šestý...