Aneb jak to vidí z vesnické hospody

Dozvuky událostí z předchozí kapitoly;

Unesli dítě…!

Mojmír je i přes nepřízeň osudu stále v pohotovosti a připravený proti svým nepřátelům zakročit.

Tonička už toho věčnýho dědkova lození měla plné zuby a tak se raději ze schodů odstěhovala do „sadu“ a líně obdivovala krtka, co se odvážně vydal vyházet pár lopatek hlíny mezi švestkami. Chvíli se zájmem pozorovala pohybující se hnědou hromádku, ale vedro ji udolalo...

Pokračování ve vyprávění další životní anabáze v novém prostředí nádherného města Vancouver a o lidech jež neziště pomohli.

Je to úryvek povídky nikdy nedopsané..

Nám ty nejbližší

Kompletní začátek mé planované knižky. Doufám, že se bude líbit, a že se příběh bude dobře číst. Budu rád za každou připomínku nebo radu. Sám si nejsem moc jistý, jestli by si to někdo četl, proto vaše rady jsou a budou pro mě hodně duležité. Děkuji.

To bych prozradil moc

Srovnání

Tak o něm to nebude. To až příště

V rámci jedné soutěže ( a taky v rámci zachování svého psychického zdraví při učení se na zkoušky) jsem si zavzpomínala na svůj zážitek z rodinné dovolené :-)

možná se tento příběh stal...

Závěr vyprávění o dvou kamarádech holubářích.

Konečné řešení

O životě

Drž hubu

Ženské se za ním mohly uběhat, Fanča byl jejich typ.