Pokračování ve vyprávění další životní anabáze v novém prostředí nádherného města Vancouver a o lidech jež neziště pomohli.

O návratech

Návštěva Harryho v nemocnici a pomoc od nejpovolanějšího. Dokáže pomoci?

Jde do tuhého. Jsme kriminálníci.

Optimismus

Odlišnosti a jiné

Konečné řešení

---

Zatím je český na rozdíl od Slávie

Ženské se za ním mohly uběhat, Fanča byl jejich typ.

Ze sedla na koňském hřbetě, jsem přesedl na malé prkénko a stal se myčem oken výškových budov.

Prvního května 1985 jsme vyjeli pozdě odpoledne s plně naloženým Plymouthem station wagon k Sunridge, rozloučit se s panem Hutkou, jemuž jsme byli vděčni za mnohé. Z Toronta je to pár hodin jízdy.

Vyrůstala jsem v jedné malebné a světem zapomenuté hanácké dědině, kde se tak trochu zastavil čas a kde jsme si jako malí založili partu Bílých Tygrů. Psala jsem si deník a občas z toho vznikly takové "příhody". Napadlo mě, že by bylo fajn ukázat "světu", že i po roce 2000 ještě existovaly děti, které neseděly jen u počítače - a tohle je takový experiment. Příhodu "Jak jsme hráli na cestovatele" jsem napsala cca ve dvanácti, takže jsem tam jen opravila pravopis, stavbu nějakých vět a celkově zasahovala opravdu minimálně. Najde se někdo, kdo by mi poradil, jestli má smysl tuhle autenticky dětskou verzi nechat nebo na jejím základě napsat novou?

Jak s ní vyjít

upřímná věc z mého bolavého srdce

Viz výše a níže

Juru čeká další překvapení

Mojmír je i přes nepřízeň osudu stále v pohotovosti a připravený proti svým nepřátelům zakročit.