Jak s ní vyjít

Vyrůstala jsem v jedné malebné a světem zapomenuté hanácké dědině, kde se tak trochu zastavil čas a kde jsme si jako malí založili partu Bílých Tygrů. Psala jsem si deník a občas z toho vznikly takové "příhody". Napadlo mě, že by bylo fajn ukázat "světu", že i po roce 2000 ještě existovaly děti, které neseděly jen u počítače - a tohle je takový experiment. Příhodu "Jak jsme hráli na cestovatele" jsem napsala cca ve dvanácti, takže jsem tam jen opravila pravopis, stavbu nějakých vět a celkově zasahovala opravdu minimálně. Najde se někdo, kdo by mi poradil, jestli má smysl tuhle autenticky dětskou verzi nechat nebo na jejím základě napsat novou?

Prvního května 1985 jsme vyjeli pozdě odpoledne s plně naloženým Plymouthem station wagon k Sunridge, rozloučit se s panem Hutkou, jemuž jsme byli vděčni za mnohé. Z Toronta je to pár hodin jízdy.

Viz výše a níže

Tak trošku o Noemově arše

Pokračování ve vyprávění další životní anabáze v novém prostředí nádherného města Vancouver a o lidech jež neziště pomohli.

Tonička už toho věčnýho dědkova lození měla plné zuby a tak se raději ze schodů odstěhovala do „sadu“ a líně obdivovala krtka, co se odvážně vydal vyházet pár lopatek hlíny mezi švestkami. Chvíli se zájmem pozorovala pohybující se hnědou hromádku, ale vedro ji udolalo...

Čidla

Tak nebo onak

Obilí

Prosím o trpělivost. Povídka je delší, ale myslím, že "odsýpá" svižně. Obec Velké (i Malé) Vinařice jsem si vymyslel. Ostatní obce jsou dle skutečnosti. Nejde o žádnou "lingvistickou studii". Do jaké míry se dialekt mých postav shoduje s jazykem regionu, do kterého jsem část povídky zasadil, je druhořadé. Hlavním cílem bylo pobavit, dojmout i přimět k zamyšlení. ;-) Použité výrazy znám z různých zdrojů již dlouhodobě, pouze několik slov z hantecu jsem si dohledal na internetu. Přeji příjemné a zábavné čtení... :-)

Za mou nemoc jistě může

E = mc2

Někdy si říkám, jak ten život letí a vlastně než si to uvědomíme, tak jsme stáří a v důchodu a teprve tehdy nám dochází, že jsme buď v životě nic nedokázali anebo že jsme jej promarnili zbytečnosti jako většina ostatních. Ale já bych vám zde velice rád popsal, jak to všechno začalo a také jak to bude nejspíš třeba i pokračovat. Věřím, že se vám následující řádky a odstavce budou velice líbit a budou čtivé stejně tak jako celý text. Chtěl bych vám v následující povídce, popsat to nejdůležitější, to co každého maturanta vždy čeká po maturitě a také jeho velmi těžké, složité a také často dlouhé rozhodování jestli je to ta správná volba či nikoliv. Chtěl bych vám zde vyprávět, o životě a studiu na vysoké škole, kde zrovna já studuji. Tak se pohodlně usaďte do svých křesel, vezměte si do ruky šálek čaje či dobrého kafíčka a začneme.

Pohádka pro dospělé O princezně, která si potrpí na sarkasmu, o princi, který pro ni nikdy nebude dost dobrý a o drakovi, který všechny prince smete do kapsy...

Petr nebo Pavel

Sebevražedkyně :)

Námět pro novou rubriku