Koukám na to jako blázen, co to je, kdo to píše? To ty. Tak asi já...

I zvířata mají své směny

Nikdy nepovažujte párky za nebezpečné

Jen pro otrlé. Na hraně zábavy života a smrti.

Narodí se zde, žít tu je vlastně dar a mné byl dán.

Občas cestuju v čase. Je to výjimečná aktivita, již mám možnost podstoupit zpravidla dvakrát do roka. Často to nedělám. Cestování časem bolí.

Hm... Zase je to tady... (Na pokračování, díl 1.)

Máme krátce po výročí 17. listopadu 1939 i 1989. První bylo neprávem upozaděno téměř všemi, zato jsme si užili dostatku vážných debat k tomu druhému. Ale proč by si to druhé nezasloužilo i nějaké nevážné vzpomínání? Pro přesnost musím dodat, že zažité i vyposlechnuté epizodky se ve skutečnosti udály před i po 17. listopadu 1989. Co naplat, tzv. negativní společenské jevy jsou prostě věčné. Pouze tak dokládají fakt, že i když odedávna "na zámku" mudrovali, jak správně vychovávat svůj lid, "podzámčí" si vždy do značné míry žilo, žije a bude žít po svém. Přestože se navenek tváří převychovaně.

Ohlédnutí za 17. Listopadem

Necokies

Claire, ředitelka The Seattle Times. Nebere vztahy, ale jen vášeň. Třeba se vyskytne někdo, kdo to změní?

Máme tu jedno smutné výročí.

Pro vysvtlenou

Zdá se

... a možná ne jen do nich...

...informace...