Lekce správné konverzace neuškodí.

kapitola 1. -rodiný bajnogrip

Vítejte v Poitou-Charentes.

Pavrik se dovídá nečekanou novinku ...

Diskuze Rendirka a Amélie ...

Příběh pokračuje...

Další hádka na obzoru.

"Dnes se ze skvělých studentů stanou vědci s výjimečným posláním. Vstupujeme do nové éry. Éry, kdy člověk osobně poznává novou planetu a zabydluje ji." Tak teď se rozhodne, kde a s kým strávím nejbližší čtyři roky svého života. Přestala jsem mrkat. Možná i dýchat. Sledovala jsem projekci, kterou nám přeposlali.

Kapitola 35: Podává se snídaně ...

Vzpomínky...

Amélie se setkává se svojí švagrovou ...

Jak chutná pohár hořkosti...

Svět ovládají náctiletí. Od pěti do třinácti let navštěvují Institut moderního vzdělávání, pak se stávají svobodnými mladými občany, kteří jsou na vrcholu společnosti. Žijí život podle svých největších snů. Sedm let... Dvacátým rokem jejich života tohle všechno končí - už jsou staří, spadají do nižší vrstvy a za minimální mzdy vykonávají vše, co mladí potřebují. Mariola je spokojená. Z Institutu vyšla před dvěma lety, živí se hraním na elektronické varhany, společně s kamarádkou Světlou, talentovanou raperkou, objíždí město a hrají duchovní hudbu. Jednoho dne ale potká Jana, devatenáctiletého chlapce, který je úplně jiný než všichni, které kdy potkala... A její život se navždy změní.

Když máte v citech pořádný guláš...

Rendirk není zrovna nadšený a Amélie se dostává do rozpaků ...

Svědomí je někdy pěkná mrcha.

Co se vše může stát ... 1. část ( jako každé mé dílo i toto bude dopsáno, nebojte bude to maximálně do tohoto týdne tato část.)

Blíží se hosté ...

Lord Bergon má jisté výhrady k tomu, že jeho syn vyjel sám na trestnou výpravu ...

Zazvonil zvonec ... a dál už to každý zná. Děkuji za přízeň, kterou jste věnovali Rendirkovi a Amélii.