Rozuzlení

„Už jste jedli bramborové placky, milánkové?“  K vykuleným očím se přidaly i spadlé čelisti.

Ze života hmyzu

To, že to byla klasika jsem se dozvěděl až o něco později, ale že to není Zorka Kohoutová nebo Pepíček Zíma, to jsem poznal hned.

No co asi

Chvílemi dílna připomínala zamlžená blata a jejich věrný pes Míša, který občas přišel Věrka zkontrolovat, připomínal v tom zakouření psa z Baskervillu.

KGB či CIA

Jágrů

Emílie byla holka, která nikdy nedospěla.

Necokies

O naději

Hermiona se snaží zjistit všechny informace o profesorově práci agenta a o pomoci, kterou nepozorovaně poskytoval Harrymu dlouhá léta.

Hned poté se mi ale ulevilo a kukuřice byla jistě vděčná za trochu toho přírodního hnojiva.

Závěrečná část mého vyprávění ze vzpomínek na dětství.

Život tropí hlouposti...

Ducati

Stačila malá nepozornost na obou stranách a jedna mi vlítla pod paži a já ji nevědomky přimáčkl. Pálilo to jako čert. Zařval jsem a už jsem řvát nepřestal.

Když jsme s dědečkem procházeli kolem mraveniště a zeleného borůvčí, bezděčně jsem si sáhl na zadek a zamračil se na vysmátého Berouše, který nás zrovna cupitavě předběhl. Když nás míjel, mírně se po nás ohlédl a mně připadalo, že si také vzpomněl.

Přemoudřelá

Si