Po vzniku Berlínské zdi jsem byl vyslán v rámci humanitární akce naší republiky do tehdejší NDR, kde mě delegovali do okresní nemocnice, lékaři téměř opuštěné. Spolupracoval jsem s primářem porodnice a gynekologie docela dobře. Střídali jsme se v ambulanci, u operačního stolu, v nočních i nedělních službách. Sestry i porodní asistentky mi usnadňovaly práci kde a jak jen mohly. A primář nešetřil chválou. Byl spokojen a já se cítil skoro jako mezi svými. Všichni viděli, že pracuji za tři: za jeho chybějícího zástupce a dva sekundáře, kteří v té pohnuté a neklidné době své pracoviště také opustili a odešli na Západ.

Taková soudnička

Malý návrat do mládi.

Jen tak žertuji

...další vzpomínka na fajn ženskou...

Tolik mi na Marii záleželo, že jsem přikázal sálovému personálu, aby mě přivolali, až ji budou přijímat a to i v případě, že bych byl právě mimo službu. Jednak jsem se znal dobře s jejím manželem, ale hlavně, že měla ke mně skoro slepou důvěru, když jsem ji dovedl po svízelném léčení neplodnosti až k jejímu toužebnému těhotenství. Proto jsem ji chtěl doprovázet i v její těžké hodince.

Náhlá těhotenská psychóza je poměrně vzácné duševní onemocnění zpravidla přechodného trvání, vznikající na podkladě hormonální poruchy koncem těhotenství nebo až v týdnech po porodu. Vyjímečně může přetrvávat i do celého dalšího života. Pacientka je přitom dezorientovaná, má halucinace a trpí návaly bezdůvodného strachu a zoufalství.

Půjčit je jednoduché,ale dostat peníze zpět je problém.

Něco ze života

skutečný příběh

... vymyšlený příběh, dle skutečných událostí.

Jak se malé dítě ateistou stane

Tenkrát byla na Vysočině neobyčejně tuhá zima, střídavě bohatá na sníh, mráz a náledí. Nám lékařům nebylo ve vyhřátých pokojích a sálech zle. Byli to řidiči sanitek, saniťáci, kteří byli vydáni na pospas rozmarům přírody. Za ta léta služeb se však naučili v každém počasí nejenom vyjet, ale i umět se vrátit. Jsou přitom odkázáni sami na sebe, poněvadž jim za zády nestojí nikdo, kdo by jim v těžkostech poradil nebo pomohl a kdy musí svou vynalézavostí nahradit myšlení a zásah lékaře. To právě zažil v oné zimě nejmladší řidič naší okresní nemocnice, když měl dovézti z vesnice, vzdálené pouhých dvacet kilometrů, prvorodičku k porodu, který už probíhal nějakou dobu doma. Poznamenávám, že se udál ještě v době před-mobilní a pokusím se vyprávět jeho příběh tak, jak mi jej sám vylíčil… (*Pouze jediná povídka-tím bohužel bezkonkurenční- z poslední soutěže na téma "Zimní" * )

S psychiatrem doktorem Hambachem jsem se kdysi seznámil v Norimberku na gynekologicko-psychiatrickém semináři. Téma bylo: ¨Problémy dívčí puberty¨. V polední přestávce mi začal vykládat svou zajímavou story.

Porod se týká, úzce vzato, jen dvou lidí, matky a jejího dítěte. Jejich celkový a zdravotní stav nebývá ke konci těhotenství vždy v rovnováze a tato situace je někdy natolik závažná, že se druh porodu nebo délka jeho trvání musí v zájmu života jednoho z nich lékařským zásahem ukončit. Krajní mez těchto protichůdných ohledů tvoří případ, kdy se v zájmu života zdravé matky musí obětovat života neschopný plod, když by jinak průběh porodu znamenal matčinu smrt. Takovéto osudové rozhodnutí je pro porodníka velkou duševní zátěží a setrvává mu v paměti po celý život.

každý ho má...

Před získáním odbornosti pro gynekologii a porodnictví musí uchazeč absolvovat tříměsíční školení v „Ústavu pro doškolování lékařů“ v Praze, které končí posouzením písemného elaborátu a teoretickou i praktickou odbornou zkouškou, se závěrečným udělením kvalifikačního certifikátu o úspěšném složení t.zv. II.atestace.

¨Neb nikdo nikdy neví co se může státi... Z připravované sbírky: Vzpomínky ženského lékaře

Nechápu, proč se tolik žen stydí svléknout se před lékařem. Vždyť je to jen mužský, jako každý jiný. /Brigitte Bardotová

Otcovská láska na scestí.