Tak trochu reportáž

V létě tam zase pojedu

Nějakým záhadným způsobem se mi ze zdejšího výčtu svých děl vytratila tato povídka, tak ji sem ještě jednou vkládám... prosím, nemusíte reagovat, jen ji tu chci mít pro svůj klid :-)

A pak, že nemají důchodci fantazii - vracím k mámě autorce, jenž to původně nechtěla zveřejňovat - nebylo to zcizeno- naopak vnuceno.

asi za dvacet minut mi zazvoní budík:-)a v lázních je nutné dodržovat termíny dle denního rozpisu:-)

bohužel, čerstvý zážitek...

Od samého začátku, co jsme se znali, byl můj gymnaziální spolužák Ivan tak nějak jiný. Vyrůstal v rodině bez otce pod vlivem a péčí své matky, babičky a starší sestry. To asi způsobilo, že působil mezi námi ostatními ve třídě tak trochu zženštile, ať už svým chováním nebo zálibou v různých voňavkách. Dával nám ve třídě taky najevo, že pochází z Prahy, ačkoliv se jeho rodina po smrti otce přestěhovala na Moravu, když mu byly teprve asi čtyři roky. Ale mezi námi Moraváky platil vždy jako Pražák. Až do oktávy jsme spolu seděli společně v první lavici. On byl lepší hlavně na franštinu a na kreslení, mě víc zajímala němčina a biologie. Lehkou atletiku jsme dělali oba dva. Jeho zajímaly hlavně běhy na střední tratě, hod oštěpem a skok o tyči, mě spíš přitahoval vrh koulí, hod diskem a skok do dálky. Přes všechny tyto rozdíly jsme byli dobrými přáteli a kamarády.

Přepracování soutěžního „Vzkříšení “

..věnováno všem dobrým duším, které mají rády zvířata...

...

Po překladu volně zpracovaná novinářská zpráva týdeníku ¨DER SPIEGEL¨ (25-2011)

Krmítko

Jako nejmladší z nás kolegů, mám dnes svou víkendovou službu poprvé s naším primářem. Spoléhám se, že mi bude nápomocen radou i skutkem, kdybych se dostal nějak do ¨úzkých¨.

Máme svobodu...................................

Někdy život i příjemně překvapí ...

Klid a pohoda - za okny je tma a já vzpomínám na dnešní odpolední převoz. Ten ranní stál taky za to!

Rozdvojená osobnost

...

Jak to s námi někdy život válí

Předmluva: druhý díl povídky ¨Černý - bílý¨