Nejtajnější přání

Všichni známe ten les. Skrývají se v něm nejrůznější bytosti. Každý, kdo do něj vstoupí, mu propůjčí něco ze své fantazie. Nalezneme tam i ty nejtajnější přání. Jsou dobře ukryté, ale vždycky stačí tak málo, abychom je našli. Avšak nejprve musíme udělat ten první nesmělý krok do tajů onoho lesa.
I já teď stojím na jeho okraji. Rozhlížím se kolem sebe a váhám, zda-li udělat ten krok vpřed nebo se vrátit dokud je čas. Je tak těžké se rozhodnout… Nakonec zase zvítězila zvědavost nad strachem a já vstupuji do lesa. Pro někoho do těch nejkrásnějších pro jiné do nejstrašidelnějších míst na zemi.
Les se mi naprosto poddává. Přizpůsobuje se mým přáním. Stromy a keře se rozestupují a vytvářejí mi cestu vpřed. Po nějaké chvíli nad tím začnu přemýšlet. Ovládám ten les opravdu já a nebo jen slepě jdu stezkou, kterou mi určil?
Z mého zamyšlení mě vytrhl výkřik, který se nesl celým lesem. Nevěděla jsem, ze které strany přišel. Nerozeznala jsem, zda křičel člověk či tvor žijící v těchto temných končinách. Otočila jsem se. Cesta, kterou jsem šla, byla pryč. Nebylo cesty zpět. Zůstala jen ta cesta kupředu, do neznáma. Každý další krok byl opatrnější. Otočení bolestnější.
Ovládala mě beznaděj, strach, prázdno, samota… Všechny ty pocity, které tak dobře znám, které mě tak děsí. Strašně moc jsem chtěla utéct, ale najednou nebylo kam. Chtěla jsem křičet, ale nedokázala jsem ze sebe vydat ani hlásku. Všude kolem byl jen ten les. Ze všech stran se ozývaly divné zvuky. Zmocňovala se mě panika. Vše splývalo v jeden celek. Točilo se to kolem mě.
Musela jsem zavřít oči, jinak bych omdlela. Z ničeho nic mě něco chytilo kolem pasu. Zlekla jsem se, škubla sebou a otevřela oči. Nikde nebyl žádný les. Splnilo se mi to nejtajnější přání… Probudila jsem se. Ležela jsem v posteli a ona ležela vedle mě. Starostlivě mě pozorovala, držela mě pevně kolem pasu a do ouška mi zašeptala: „Už je to dobré, byl to jen sen.“ Přitiskla jsem se co nejblíže k ní a začala vyprávět: „Znáš ten les? Ten ve kterém se ti promítnou ty nejhorší noční můry a splní se ti ta nejtajnější přání…“