Kapitola 40: Jak Markéta zareaguje na Elrohirův příjezd?

Kapitola 42: Hosté přijíždějí ...

Kapitola 28: Vrátí se Markéta s Elrohirem?

Kapitola 36: Markétu čeká zkouška, která se poněkud zvrtne ...

Díky za milé komentáře :-)

Kapitola 41: Malá večeře v kruhu rodiny ...

„Ano. Jsem John, John Patterson. Bydlel jsem kousek odsuď, měl jsem krásnou holku, měli jsme se brát. Pak jsem měl tu nehodu a oni mi řekli, že mě dokážou zachránit. Řekli mi, že mi dají nový život, když jim pomůžu s výzkumem. Řekli mi, že dostanu nové tělo. Řekl mi...“ „Taky jsem toho před výbuchem hodně slyšel,“ shrnul to mladík.

Nerozumela tomu, čo ten muž práve robil. Snažila sa spomenúť si, či niekedy v minulosti videla niečo také, no márne. Mal zavreté oči a rukou sa pod vodou dotýkal toho výrastku, čo majú ľudskí muži medzi nohami. V jednej chvíli dokonca nahlas vzdychol. Zľakla sa, či mu niečo nie je. Je toto normálne? Chvíľu mala dokonca pocit, že trpí. Zrazu jej ale svitlo.

Pekná čiernovlasá žena v strednom veku sa na mňa usmievala svojimi krásnymi orieškovými očami. Tiež som jej odpovedal úsmevom a prijal pozvanie jej vystretej ruky. Už ma neprekvapilo, že som sám seba v tom obraze nespoznal. Namiesto seba som videl zrelého muža s opálenou tmavšou pokožkou, dlhšími vlasmi a hustou čiernou bradou. Bol to niekto iný, starší, ale zároveň som to bol aj ja sám, pretože som až príliš verne cítil každý dotyk, každý pohyb tmavovlasej ženy.