valerie

skvěle ti do sebe všechno zapadá, neotřepané rýmy, tíživá atmosféra je v básni vystižena, verš realitu mysl snídá nezní pozitivně, takový kopanec reality vždy po ránu není nic pro mě, alespoň často ne, ale báseň jsem si přečetla ráda ST

tak si to užij a pozdravuj móře ST

kdo neprožil nepochopí...ST

krásné vzpomínky a je důležité zdůraznit co všechno ty babičky stíhaly v tom dřívějším pomalém světě, teď v té rychloSTi některé nestíhají nic...

souhlasím s Kajutou s malým rozdílem, prostě celé tohle básnění je nějak geniální, jak to dělá???začala jsem číst a už se usmívám, je mi příjemně... tak alespoň ST

spouSTa krásných a neotřepaných slovních spojení tvoří báseň jedna báseň

naprosto osobité a bravurně podané, umíš... tak alespoň přečtení, možná malinko navozené melancholie, ale téměř vzrušující ST

JO, moc hezky jsi ji napsala ST

zajímavé, přečetla jsem ji i víckrát, je nejen o výpravě do hor, že? tak tam pozdravuj, vnímám jak tě to tam táhne a jak je ti lehce... já v neděli plánuju Špičák na Šumavě, také mě táhnou vzpomínky, bohužel na někoho kdo už není a kdo byl krásnou součástí mých hor, pa a ST

psala jsi báseň o mém životě?závěr mě zvláštním z působem potěšil ST

tobě ST za připomenutí té atmosféry, která je na každé svatbě... kéž štěstí lemuje jejich společné cesty a láska jim trnitou cestu klestí, kéž hladce plynou jak bárka v moři a žádná bouře je neumoří...

ano, kdo hledá najde, a nejen čtyřlístek, ST za pozitivní náladu kterou navozuje tvoje básnička

hned začátek a verš po verši nás vrhnul do bolesti, rozervanosti duše poety, ale na konci plivanec letí a vnímám nadhled, nepodlehnutí, tomu všemu co tryská z první části básně a najednou je lehce, hlavně poeticky krásně ST

možná vzpomínky v osamělých večerech bolí více, než kdyby nebyly žádné...je to smutné, hned začátek básně je moc hezky napsaný ST

ráda jsem prošla tím chrámem, na chvilku nakoukla i do svého nitra, báseň je napsána úžasně obrazorvorně, je moudrá, dráždí smysly a emoce, jakoby mě tu obklopil ten chrám a já sama procházela...chvíli se strachem, chvilí s úsměvem, však přešťastná že můžu, že žiju...největší ST který můžu dát a dnes i záložka, děkuji za krásný začátek dne

dvakrát jsem ji přečetla abych vnikla do bolesti, která tím dílkem proudí ST

noc se vším co k ní patří, možná jsem si vzpomněla na noci které jsem kdysi dávno;-)prožívala v Praze, líbí se mi takový pohled i tvůj styl psaní :-)ST

pampelišek plná moje zahrada, sousedi je plejí, já jsem za ně ráda;-)a tvoje básnička je zářivě žlutá a nádherně rozfoukaná ST

hm, myslím že tyhle básně si čtenář může a musí užívat po svém, jejich inspiraci a pravý smysl zná jen poetka, my si v nich nacházíme, třeba zrovna to co je dnes pro nás důležité, jindy by to třeba bylo něco úplně jiného, tak to mám já, dnes je to asi tak, mám cosi odžito, ale není to tak zlé, stále mě láká cosi, dlouhá noc, nádhera okolo mě, souznění, slunce, vše mě těší a hýčká, mé hodnoty jsou stálé konstanty, těším se z každého okamžiku a ve mně zní klidná tichá, ale hlasitá hudba...

měla jsi ji použít jako soutěžní, je psána tvým osobitým stylem, vnímám z ní pomíjivoST, únavu životem, nostalgii, ale také krásu žití, a jsem i pěstitelkou růží;-)jedna moje voní tak omamně, že usnout pod ní je jako se opít, opít její nádherou a nechat hýčkat svoje smysly, jen na pohmat je nebezpečná a nevrhá stín, plazí se po zdi