BOJOVNICE

Obrázky na stěně v modrých rámech,
slyšíš jen ticho a výdech, nádech,
postel potažená bílým flórem,
hygienicky čistá podle norem.

Na chodbě tlumený rozhovor,
ticho prý léčí, cítím vzdor,
chtěla bych do světa vykřičet bolesti,
zatím jen zlomená držím se pelesti.

Zatínám zuby, kdy už to přejde,
v závrati usínám, smrt pořád nejde,
blahodárný spánek přišel právě včas,
vysuší mi slzy z unavených řas.

Přichází svítání, všude je klid,
pocítím úlevu, chci ještě žít,
vrací se do těla poztrácená síla,
má vůle bojovat opět zvítězila.

Už mi ani nevadí, že je postel bílá ….