valerie» registrace: 07.12.2011 » 62, žena
» vzkaz
» děl: 134 |
Komentáře uživatele :
25.05.2014 - 11:19
já vnímám z básně téměř fobii, srovnatelnou s klaustrofobií, ale naopak, možná trochu strach ze sebe sama, líbí se mi to ST
|
25.05.2014 - 11:14
vidíš jakou máš sklizeň :-) tak já zasadím ST tvé neskutečné fantazii
|
25.05.2014 - 11:08
ano jsou tam skvělé pasáže a když budeš pořád psát za chvíli budou celé básně úplně dokonalé, většinou mě zaujmou ST
|
25.05.2014 - 11:05
hm, je to složité, mám vždy radost že zjistím že se stejnou otázkou jako já zaobírá spousta dalších lidí, ale co s tím?, člověk nechce ubližovat, má vžité a vštípené chování které se předpokládá, ale co když bychom byli všichni mnohem šťastnější???, no při takových rozhovorech stejně nakonec zjistíme že bychom nebyli, to jen hrstka lidí dovede udržovat více vztahů najednou, ale myslím že je to patologické, i v literatuře byly popisovány různé výměny manželek, většinou to končí ještě většími problémy, já myslím že by bylo fajn žít půl roku v jednom svazku a dalších půl v druhém a střídat to;-))) ST za zamyšlení
|
25.05.2014 - 10:50
je prostě nádherná, celý život se na něj připravujeme, vím, sakra najednou tu je, jasně, je třeba se s tím smířit, radovat se z těch každodenních malíčkostí, včerejší večer jsem strávila mezi cca 70 ti a více letými ženami, zpívaná, harmonika a jejich radost, úsměvy, zpěv, pozvala jsem i mojí maminku, myslím že to byl povedený večer, většina těch žen byly vdovy, nebo rozvedené, my máme otce, opět na něj nadávala za takové ty maličkosti, dám jí přečíst tvoji báseň, ano? A navíc ty ženy jsou pro mě zárukou že ještě minimálně dvacet let budu opravdu ŽÍT, že to jde...já plánuji tak stovku ;-) ST
|
23.05.2014 - 21:31
no páni, vytvořila v mojí mysli barevný obraz, pohřební průvod, vůz tažený černými koňmi, Eržika vkládá do svého temperamentního tance všechen smutek a zoufalství, úplně to vidím, slyším ST
|
23.05.2014 - 21:17
smutně pravdivé ST
|
23.05.2014 - 21:15
báseň plná boleSTi, chladu, nesouladu, oddělené životy, spolu a přesto sami, tak ji vnímám
|
23.05.2014 - 21:01
Ten věčný bůh mi nedá spát!
Kde že je a mám nás rád? Jak vypadá a kde žije? Možná je jenom energie? Život je láska a láska je prý bůh...ST |
23.05.2014 - 20:39
trochu tajemná, hezky napsaná ST
|
22.05.2014 - 23:24
zamyslela jsem se, nad sebou, nad stárnutím, nad psaním, nad pomíjivostí života a nad spouSTou dalších věcí které jsi v básni nastínila, zajímavě a příjemně ST
|
22.05.2014 - 23:20
ano, je krásná na dobrou noc, navíc teď jsem byla na zahradě, je teplá noc a oni jsou tam a zpívají ST
|
22.05.2014 - 23:17
líbí se mi to opakování v závěru veršů, dodává to básni na zvláštní dramatičnosti, a ano náš obal stárne, ale vnitřek je přece stále mladý a na něm záleží, že? ST
|
22.05.2014 - 23:13
obdivuji tvoji fantazii, moc pěkné, mám ráda když vím že je naděje ST
|
22.05.2014 - 23:10
no proSTě umíš, tvoje nápady, asociace a přehled to je tvoje největší deviza, no a potom to umíš ještě skvěle poskládat na papír
|
22.05.2014 - 23:05
bojí se tvoje srdíčko, zklamalo se?, je smutné když v citech vítězí rozum, ale strach je silnější, bojíš se ublížení, zklamání, tak alespoň ST pro radost
|
22.05.2014 - 14:08
ST za zamyšlení
|
22.05.2014 - 14:06
líbí, i ta anotace, je důležité že si umíš s tou myšlenkou hrát ať je to jak chce ST
|
22.05.2014 - 14:04
jo, jako by mi mluvila z duše, jako neříkám, občas mám také takovou chuť na nic nedělání, ale stačí chvilka a už se pídím potom co bych, čím rychleji věci dělám, tím více jich stihnu a tím více můžu taky odpočívat, ale aktivně, pak mám zase chuť něco dělat a tak to jde dokola, žádná nuda, systematická pohodářka, raději usínám s pocitem co jsem všechno stihla, než s pocitem, zase jsem proflákala den, to bych asi dlouho nesnesla, to by pro mě nebyl život ST
|
22.05.2014 - 13:58
no teda, od začátku do konce jsem se smála, a mimochodem hned jak jsem viděla název a autora tak mě napadlo čeho že to asi ta transplantace bude:-))), skvělé, vtipné, poučné s myšlenkou ST
navíc, nejsem moc přívržencem plastik ;-) |


