stejně to nikdy nepůjde popsat

vím, v povídkách zrovna neexceluju

Pokračování snad bude doplněno - než to zapomenu

Důležité je se chtít odlepit

...

snad nepobouří, ale bude čtivá. Není to porno, ale spíš je to realita minulosti. Fikce, která se děje asi do dnes.

Jak situace asi vnímají paranoídní lidé?...

Per aspera ad astra, nebo-li: něco špatného pro něco dobrého

Když je hezky tak to tak prostě je.

...

a není to o přebytečné kůži :-D

Pro oživení Vaši paměti přidám z archivu pár povídek, které se docela povedly. Přeji příjemné čtení.

Kromě jmen lidí je všechno skutečné...

Po vzniku Berlínské zdi jsem byl vyslán v rámci humanitární akce naší republiky do tehdejší NDR, kde mě delegovali do okresní nemocnice, lékaři téměř opuštěné. Spolupracoval jsem s primářem porodnice a gynekologie docela dobře. Střídali jsme se v ambulanci, u operačního stolu, v nočních i nedělních službách. Sestry i porodní asistentky mi usnadňovaly práci kde a jak jen mohly. A primář nešetřil chválou. Byl spokojen a já se cítil skoro jako mezi svými. Všichni viděli, že pracuji za tři: za jeho chybějícího zástupce a dva sekundáře, kteří v té pohnuté a neklidné době své pracoviště také opustili a odešli na Západ.

Aneb kterák komisař Krák k neštěstí přišel.

:o)

Sem dnes čet, že může být i hůř...

(Příběh ´´Obyčejného člověka´´ )