Mámení

Mámení
Mám Tě doma, chci Tě blíž mít u sebe.
Je to jako s nebem, co tak krásné zdá se být.
Hledím na Tebe a myslím na nebe.
Jaké to tam asi je.
Být, mít, jít, žít či tam být…
To jako seš a přitom ne.
To jako myslím, že vím a přitom ne.
Je tam teplo, co tak schází mi.
S kým tam hovoříš a o čem
Dát šach a potom mat
Vzít život do ruky prý dá se, zdá se?
Zdá se
Má se
Jednou, až nebudu
Pobudu tam s Tebou
Podívám se na Tebe, pak i na sebe
Vše Ti říci nemohu
Chápeš?
Nádoba hříšná
Život žiju
Krájím
A dávám
Taky beru
Jednou si to všechno uspořádám v hlavě.
Ale teď myslím na milenku
A už je to venku
Stojí ona tiše v garáži
V myšlenkách na mě doráží
Kdy se mnou krajinou pojede
Kam mě zaveze
Kde si ustele
Jak mě potrestá
I odmění
Mámení, že ji mám
Plnou do ní naleji
Dano, chápeš, že ji k Tobě mám?
Jedničku zařadím a k Tobě dorazím.
Po zadním.
To dá rozum.
Yamaha