Velmi těžká mise.

Když je na co....

Ševče, drž se svého kopyta!!! Jen, které to je?

On už utek - l

Čtyřdílný pohled do zákulisí gyn.-por. oddělení jedné německé nemocnice. Autobiografická povídka

O nenaplněné lásce 2011 a 2007

Něco lehkého - přitom..?

Jak jsme študýrovali za totáče.

Potkávám se se svým vědomím a přemýšlím zda není lepší být v nevědomí

I v malé vísce může ordinovat svérázný doktor. Ten náš byl toho důkazem. Dovoluji si čtenáře zavést o více než čtyřicet let nazpět, kdy pod jinými jmény žily postavičky mé povídky.

.. ač mezi povídkami, pro mě je to spíše taková mini úvaha nad jevem, který mi v naší společnosti dost vadí a ještě je spoustou lidí považován za hrdinství..

Napadlo mne při psaní tohoto typického zážitku - podle čeho se určuje, co je jen obchod, co supermarket a co je hypermarket? V rychlosti u kas to asi nebude.....

Loňského října "Čubík" vložil na Libres příspěvek s názvem "Národní kronika". Ve svém komentu jsem tehdy, mimo jiné, napsal, že někdy v březnu 2014 zde přispěju povídkou, kterou by třeba někdo mohl použít jako podklad pro záznam do zmíněné "Národní kroniky". Tímto tedy plním slib s dodatkem, že minimálně letos už nemám v úmyslu psát o podobných neveselých věcech.

Příhoda ze života...

aneb nikdy neříkej nikdy

referát

Lidé si budují jeskyňky, v kterých chtějí přežít. Já tuhle iluzi nesdílím. To mám společné s undergroundem. Jim nestačí být vlastníky věcí. Jsou nám blízcí vůlí vyslovit to, co člověk vyslovit musí. Než by promluvil jinak, je lepší mlčet. Oni žijí ve společenství, ale každý je jiný, každý je samostatnou osobností. Spojuje je potřeba složitějšího, nekonzumního, nezprostředkovaného, nepřežvýkaného poznání. (Olga Havlová 1979)

O bláznech na dvou kolech