Lidé si budují jeskyňky, v kterých chtějí přežít. Já tuhle iluzi nesdílím. To mám společné s undergroundem. Jim nestačí být vlastníky věcí. Jsou nám blízcí vůlí vyslovit to, co člověk vyslovit musí. Než by promluvil jinak, je lepší mlčet. Oni žijí ve společenství, ale každý je jiný, každý je samostatnou osobností. Spojuje je potřeba složitějšího, nekonzumního, nezprostředkovaného, nepřežvýkaného poznání. (Olga Havlová 1979)

Složitosti lidské

O rozkladu mravů - aneb polož tu nálož tam kam patří

aneb nikdy neříkej nikdy

V noci i ve dne

O nemoci bez pomoci

malá nevinná nevěra

Oblast Telefonica a neb kam až vede asertivita

.. ač mezi povídkami, pro mě je to spíše taková mini úvaha nad jevem, který mi v naší společnosti dost vadí a ještě je spoustou lidí považován za hrdinství..

I v malé vísce může ordinovat svérázný doktor. Ten náš byl toho důkazem. Dovoluji si čtenáře zavést o více než čtyřicet let nazpět, kdy pod jinými jmény žily postavičky mé povídky.

Řemeslnický

Když jsem Gabi sdělil, že v oné pro ni tak strašné noci ji neznámý fetišista pod vlivem k.o.kapek pouze zneužil, ale neznásilnil, ulehčilo se jí a naráz přestala koktat.

Tento příběh je o tom,že ani majitel prosperující firmy na hračky, to nemusí mít v životě vždy snadné.

Asi mne klepne

Jaroslav měl se svojí manželkou Jitkou pěkné manželství, trvalo skoro osmnáct let. Svazek se nečekaně rozpadl před dvěma lety, kdy Jitka nepřežila v nemocnici porod svého třetího dítěte - dcerky. O malé děvčátko se teď starají babička s dědečkem.

Stalo se, před padesáti lety. Učitelka biologie a hypnoticky krásná žena, psala na tabuli základní body z dnešní hodiny a natahovala se, jako by věšela prádlo. Díky mému jednoduchému nápadu, se mechanizmus tabulí, při její přednášce, zasekl. Tím jsem jí donutil, aby v určitých momentech, při psaní na tabuli, přešla do dřepu, či stála na špičkách, jako baletka.

a uvažování kdy, kam, s kým, proč a tak