V noci i ve dne

aneb nikdy neříkej nikdy

.. ač mezi povídkami, pro mě je to spíše taková mini úvaha nad jevem, který mi v naší společnosti dost vadí a ještě je spoustou lidí považován za hrdinství..

Napadlo mne při psaní tohoto typického zážitku - podle čeho se určuje, co je jen obchod, co supermarket a co je hypermarket? V rychlosti u kas to asi nebude.....

malá nevinná nevěra

O rozkladu mravů - aneb polož tu nálož tam kam patří

Z Příběhů sráče...

Málo odpovědí.

...

V novém roce jen ty nejlepší zážitky a taky to obligátní zdraví. A neberte ten život tak vážně, stejně se vám nakonec nepovede ...

Když jsem Gabi sdělil, že v oné pro ni tak strašné noci ji neznámý fetišista pod vlivem k.o.kapek pouze zneužil, ale neznásilnil, ulehčilo se jí a naráz přestala koktat.

Přestože její vznik spadá už do druhé poloviny třicátých let minulého století, největší povědomí získali občané o CO (Civilní ochraně/obraně) během 2. světové války a pak mezi lety 1950 - 1990. Tato neozbrojená složka (nejdříve ministerstva vnitra, pak ministerstva obrany a dnes opět ministerstva vnitra) byla desítky let před rokem 1989 velmi zideologizovaná, ale přesto v ní pracovali lidé nejrůznějších politických názorů. Možná i proto, že v nejedné oblasti byla CO docela prospěšná. A i když to zrovna z této povídky, volně zpracované dle skutečné události, možná moc nevypadá, tak mezi užitečné činnosti patřilo šíření zdravotnické osvěty. Tuhle delší anotaci bych už jen zakončil oním nerudovským "vším, čím jsem byl, byl jsem rád". To jest třeba i občasným přispívatelem na zdejší server.

Stalo se, před padesáti lety. Učitelka biologie a hypnoticky krásná žena, psala na tabuli základní body z dnešní hodiny a natahovala se, jako by věšela prádlo. Díky mému jednoduchému nápadu, se mechanizmus tabulí, při její přednášce, zasekl. Tím jsem jí donutil, aby v určitých momentech, při psaní na tabuli, přešla do dřepu, či stála na špičkách, jako baletka.

Jaroslav měl se svojí manželkou Jitkou pěkné manželství, trvalo skoro osmnáct let. Svazek se nečekaně rozpadl před dvěma lety, kdy Jitka nepřežila v nemocnici porod svého třetího dítěte - dcerky. O malé děvčátko se teď starají babička s dědečkem.

Potřebuji poradit, pomoc nebo alespoň účast. Předem Vám děkuji!

Povídka hodně archívní, ale pořád aktuální. O Vánocích máme myslet především na druhé, ale některé dárky může člověk dát jenom sám sobě. Většinou ty nejcennější.