...

....

... mnoho věcí ovlivňuje lidské chování, ale konečné rozhodnutí musí člověk udělat sám... (stále ještě archív)

V létě tam zase pojedu

A pak, že nemají důchodci fantazii - vracím k mámě autorce, jenž to původně nechtěla zveřejňovat - nebylo to zcizeno- naopak vnuceno.

Přepracování soutěžního „Vzkříšení “

& další povídka z chaloupky na stráni, kde přímo pod okny pramení svítání a uléhá stmívání

Tak trochu reportáž

bohužel, čerstvý zážitek...

Nějakým záhadným způsobem se mi ze zdejšího výčtu svých děl vytratila tato povídka, tak ji sem ještě jednou vkládám... prosím, nemusíte reagovat, jen ji tu chci mít pro svůj klid :-)

Pane bože

Ulitánie...tán šestý...

jen tak...vánoční

Jednu dobu se mělo v kurzech autosugesce, autogénního tréninku či hypnózy docílit bezbolestného porodu. Výsledky byly ale všelijaké...

Dívám se na fotografii. Znám jméno autora, jen malinko zachycený okamžik. A tak ji na sebe nechávám působit a vytvářím si k ní vlastní příběh. Třeba odpovídá skutečnosti, třeba je úplně jiný - to mi nevadí. A myslím, že by to nevadilo ani autorovi, protože snahou každého autora je vytvořit dílo, které osloví. Dnes mě oslovil snímek "Chlapec s vínem" fotografa "HC-Bressona"

Z pooperačního komatu obtížně se probouzející pacietka má sen, v němž se zčásti zrcadlí to, co se okolo ní děje mimo jejího vědomí ve vnějším bezprostředním okolí. Obsahově rozšířená, nově zpracovaná, již jednou publikovaná povídková reportáž.

Jedna lehce morbidní povídka. Na svoji obhajobu chci uvést, že jde o dílko na zadané téma. Takže omluva předem.

Když vyšly do prodeje moje knižní povídky „Věnováno ženám“, rozhodl jsem se, že jejich autorské čtení uskutečním v knihovně města, kde jsem působil jako sekundární lékař na porodnici a ženském oddělení. Tam se totiž většina příběhů odehrála.