*Živá mrtvá*

Přepracování soutěžního „Vzkříšení “
» autor: Tomáš
Je Velký pátek. Manželský pár odjíždí z Brna autem do rodné vesničky za svými rodiči na Vysočinu. V našem okresním městě přepadnou náhle mladou novomanželku bolesti břicha a silné krvácení. Zabočí proto do nemocnice na ženské oddělení.

Důkladně ji vyšetřím a teď napjatě čeká co se ode mne dozví.

„Jste sice těhotná, mladá paní, ale jedná se se o těhotenství mimoděložní, které je už prasklé a krvácíte z něho i do břicha¨, říkám jí zcela otevřeně. „Jedině neodkladnou operací lze zabránit tomu, abyste nevykrvácela!¨

Nečekané překvapení. Údiv. Velké mlčení. Pláč. V nenávratnu jsou sny o toužebně očekávaném dítěti a vnoučátku pro její rodiče! Křečovitě skrčená, přitiskne se pevně k manželovi, obě ruce si tiskne na podbřišek. Je vidět, že má strach před něčím, o čem až dosud nevěděla, s čím vůbec nepočítala a co si ani pořádně nedovede představit. Těhotenství ano, ale mimoděložní a navíc ještě prasklé? Krvácení do břicha? Pro ně oba naprosto neznámé pojmy.

¨Jste si opravdu jistý?¨, ptá se mě nevěřícně.

Vím, že má strach z náhlé syrové skutečnosti. Mlčky souhlasně přikývnu a pohladím ji soucitně po rameni. Podívá se bezradně na manžela a znovu se křečovitě zachvěje.

„Jen ještě jedna nezbytná formalita. Musíte, prosím, ještě podepsat, že s operací souhlasíte¨, dodávám a je mi přitom tak nějak trapně.

„A když nepodepíši ?¨, tiskne znovu pevně ruce na podbřišek a celé tělo se jí kroutí v bolesti. Zřejmě jsem ji nepřesvědčil

A tak to zkusím ještě jednou: „Uděláme všechno, milá paní, aby to dopadlo k oboustranné spokojenosti dobře!¨, poklepává jí povzbudivě na rameno. „Ale čím déle to bude trvat než začneme, tím bude všechno pro vás i pro nás jenom riskantnější!¨, dodává důrazně.

„Když tedy myslíte?¨, kroutí se znovu v křečích. Pohlédne tázavě na manžela a tisknouc si jednou rukou podbříšek, nejprve se pokřižuje a potom přece jen podpisuje.

Odcházím tedy se svým sekundářem Karlem, se kterým mám dnes pohotovostní službu, začít se umývat do předsálku operačního sálu. Je odtud dobře vidět jak ji sestry ukládají na operační stůl, infuze kape, vyžádaná krevní konzerva tu bude každou chvíli. Profesionální rutina se odvíjí jako už tolikrát předtím.

Záhy přichází mnou přivolaný chirurg, fakultní docent. Je tu jako krátkodobá posila pro chirurgii a nám je k dispozici jako narkotizér za našeho kolegu, který je právě ode dneška na dovolené.Trochu arogantně seběvědomý typ. Zdá se, že i k narkóze přistupuje jakoby nerad. Třeba snad proto, že už v ní nemá běžnou rutinu?

Dříve než zaúčinkuje injekce narkotika, pootočí mladá žena trochu hlavu směrem k nám s otázkou v očích zda vše dobře dopadne. Povzbudivě na ni mrknu, přitom však koutkem oka sleduji sebevědomého chirurga.

Končíme mytí rukou a začínáme se oblékat do operačních plášťů. Po aplikaci narkotizační směsi do žíly a po počátečních obtížích se zavedením narkotizačního tubusu se docentovi zřejmě už povedlo zavést jej správně do plic. Teď už také pacientka nedýchá samostatně, neboť vzduch se jí přivádí přes kontrolní gumový vak, rytmicky stlačovaný narkotizérem. Zdá se, že je vše v pořádku.

Když vtom Karel téměř zoufale vykřikne: „Vždyť ten tubus přece vůbec není v plicích!¨ a ukazuje na vzdouvající se břicho pacientky. Opravdu! Začátečnická chyba! Veškerý dosud nafoukaný vzduch proudil do žaludku, místo do plic! Docent stojí udiven jako přimražený. Pro mladou ženu nečekaně náhlé ohrožení života! Její krev nutně potřebuje kyslík pro nerušené mozkové funkce!

Pohotově přiskočím k operačnímu stolu a šetrně odstraňuji špatně zavedený tubus, z jehož konce kape žaludeční šťáva. Karel se vrhá na její nyní zmodralé rty, aby ji prodýchal z úst do úst než se tubus očistí a správně znovu zavede. Nedaří se mu to, neboť její ústa jsou plná kyselé žaludeční šťávy, což způsobuje, že u pacientky dochází k dávivému reflexu a u něho k nucení na zvracení.

Narkotizér se konečně probere k činu a podtlakovým přístrojem jí horečnatě odsává z úst , abych mohl tubus konečně znovu zavést, což se mi taky zdaří hned napoprvé.Bohužel se tím vším ztrácí drahocenný čas...


Pro jistotu kontroluje chirurg ještě srdeční puls na krčních cévách. KATASTROFA! Zástava srdce! Okamžitá zevní srdeční masáž. Vysilující a unavující. Bezúspěšná. Chápe se tedy skalpelu a bez dalšího rozmýšlení protne v pátem mezižebří vlevo hrudník. Do zející rány vloží svou pravici, chráněnou narychlo nataženou sterilní rukavicí a provádí masáž srdce přímo.

Ujímám se přinesené krve a zavádím transfuzi. Pak pohlédnu docentovi tázavě do očí. Ten pokývne hlavou na znamení úspěchu a se suverénním uspokojením vytahuje ruku z rány. Srdce tedy znovu funguje! Tím se znovu obnovuje naděje, že tato nešťastná příhoda snad nebude mít obávané škodlivé následky.

Následné odstranění mimoděložního těhotenství není pro nás žádným velkým problémem. Ošetření po řezu splasklé levé plíce přenecháváme chirurgovi. Všichni pak s napětím čekáme na okamžik, kdy se pacientka probudí z narkózy. Srdeční činnost, puls, krevní tlak, vše je v pořádku. Dýchá spontánně a pravidelně.

Čekáme však marně, bezvládné tělo se neprobouzí! Na dotek reaguje povzdechem, jako by byla jen v povrchním spánku. Když se osloví svým jménem, jen zanaříká. Je doslova zajatá v krunýři vlastního těla, který ji pevně svírá a nedovolí, aby se z něj vlastní silou vysvobodila.

Je jasné, že se jedná o následek docentova nezdařeného úvodu do narkózy. Z nedostatku kyslíku vznikl otok mozku, s kterým nyní máme co činit. Narychlo přivolaný neurolog naordinuje a pak se ve dne v noci aplikují v infuzích příslušné léky, aby se tento životu nebezpečný stav překonal pokud možno bez škodlivých následků. Z kyslíkové bomby jí proudí nepřetržitě životodárný plyn gumovou hadičkou přímo do plic.

Protože všichni doufáme, že koma přece jenom skončí, střídáme se i v noci postupně všichni v její blízkosti, docent taky přichází pravidelně na vizitu

Zkušebními reflexy se docilujeme ale jen toho, že bolestivě vzdychne a zanaříká. Její duše je jakoby uzavřena za dveřmi vězení, které se nedaří odemknout.Třetího dne ráno, v den velikonočního Vzkříšení, dochází k závěrečnému tragickému aktu.

Otok mozku neustoupil, reflexy jsou vyhaslé, zorničky oboustranně rozšířené, srdce zastavilo svou činnost tentokrát definitivně.

Všeobecné rozčarování, smíšené se zklamáním.

Chirurga bude soudit jenom jeho vlastní svědomí. Trvale...


________________________________________
Tipů: 15
» 01.04.12
» komentářů: 19
» čteno: 979(25)
» posláno: 0


» 01.04.2012 - 15:48
Když jsem dočetla do konce, uvědomila jsem si, že v dlani tisknu palec... ač je to nevědecké, možná jste ho i vy tehdy bezděčně zmáčkli ve svých dlaních... ST za styl psaní, kterým čtenáře oslovíš až v jejich nitru...
» 01.04.2012 - 16:09
Škoda že to tak špatně skončilo...
jen tak krátce,chirurga co před lety po velikonočním pondělí operoval mého muže taky soudilo jen jeho svědomí...
» 01.04.2012 - 16:37
opět bez nicku a opět ST:))
» 01.04.2012 - 17:00
přidávám své ST..
» 01.04.2012 - 20:13
Paulmatthiole
To každého z nás. ST.
» 01.04.2012 - 20:56
Na jeden nádech... bála jsem se, že když se nadechnu příběh skončí.... a ona i dítě umřou
» 02.04.2012 - 06:30
Již jsem psal, že Tvé povídky jsou zajímavým čtením. Tahle je pro mne zajímavá tím, že bez výmluv upozornila na fatální chybu lékaře. Jistě jde o dnes již promlčený případ. Já nemám právo soudit, ale vlastní svědomí onoho lékaře je rovněž velmi slabým soudcem. Kdyby tuto chybu, byť samozřejmě neúmyslnou, udělal dnes, asi by se z toho musely vyvodit mnohem vážnější důsledky.
» 02.04.2012 - 06:49
bameka: máš na to absolutně správný názor. Ale kde není žalobce, není ani soudce. Navíc: manžel té nešťastnice po obě dvě noci flirtoval se službumající sestrou na druhém gyn. oddělení.To nás taky dost šokovalo, ale to jsou holt životní reality :-((
» 02.04.2012 - 07:14
Četl jsem to jako soutěžní a ohodnotil to kladně. Beru zpět z důvodu rozhořčení nad neomluvitelným diletanstvím narkotizéra. Svědomí je chabá náplast a bohužel tomu moc nevěřím. Napsáno je to poutavě a vyvolává to to co má. A jestli někdo flirtoval? To má být jako co? Že na tom vlastně ani tam moc nezáleží? Vím, není to asi úplně správné, ale argument je to bezcený...
» 02.04.2012 - 07:36
umělec2: Flirtujícího manžela uvádím pouze do kontrastu proti nám ostatním, kterým její osud opravdu ležel na mysli, kteří pro ni dávali všechny své síly a měli fysickou spoluúčast na celém tom tragickém dění. Kdyby mu na jeho manželce vůbec nějak záleželo, tak by měl být především on sám tím žalobcem
» 02.04.2012 - 07:59
Tomáš: Manžel žalobcem? A dozvěděl se vůbec celou pravdu? Myslím, že je jen velmi málo doktorů postiženo za svá pochybení - diletanství. Prostě tu funguje určitá forma vzájemné ochrany. Nicméně k doktorům vzhlížím s úctou. Chybuje ostatně každý.
» 02.04.2012 - 17:26
Velice silná lékařská kauza!
» 02.04.2012 - 18:07
Je to šíleně smutný případ. :o(

ST
» 04.04.2012 - 09:29
Intubace je tak trochu postrach lékařů, pokud vím. Pokud v tom docent neměl jistotu a praxi, měl se k tomu přiznat, v tom byla ta chyba. Lépe operaci odložit, než to takto zvorat. Skutečně tady jde o trestně právní odpovědnost. Na druhé straně i mistr tesař se někdy utne.
Ale to asi nebyl ten případ. Poslední dobou čtu na netu hodně vzteklé a primitivní názory na lékaře včetně takových, že to, co dělají by zvládl i vrátný v nemocnici. Jisté je, že takové připady k tomu přispívají.
Málokdo si ovšem uvědomuje, že zatímco sám ve své práci dělá chyby běžně a pak je prostě napraví, důsledkem bývá obvykle jen ztracený čas (u politiků je to horší) odpovědnost se téměř nikdy nevyvozuje. A lékař chybu prostě udělat NESMÍ. Ale i oni jsou lidé.
Doporučuji sehnat si knížku "Tribunál smrti".
» 05.04.2012 - 07:11
Siorak: Děkuji za zajímavý komentík! Jaké je ISBN číslo od ¨Tribunálu smrti¨ ? Dík předem!
» 05.04.2012 - 10:15
Siorak: Ona smrt z nedbalosti nejde jen tak přejít bez povšimnutí s heslem, že i mistr tesař se ... Nevím zda chodíš občas k doktrorům na vyšetření a rozdíly v péči jsou propastné. Jak u dětských pacientů tak u dospělých. Každý kdo chce být ve svém oboru dobrý se musí po celý život vzdělávat. Nevím proč by měl být z tohoto pohledu důležitější život doktora než řemeslníka. Chyby dělá každý, jen se musí snažit tyto eliminovat. Když vraždily Stodolovi tak myslím že sedm ze zavražděných bylo prohlášeno jako sebevražda různými doktory a odsouhlaseno policií. Nebo ta zrůda co dávala pacientům cosi na ředění krve. A doktoři to původně ani nechtěli hlásit. Jenže ono x mrtvých má i pár pozůstalých. Takže ona je někdy ta kritika potřeba, aby se dotčení probudily z latergie. Říká se, že optimista je neinformovaný pesimista. Nemám patent na rozum jen se řídím tím selským. Ahoj
» 05.04.2012 - 10:23
umělec2:
Já také netvrdím, že chyby nemají být potrestány a nečekám od oběti šlendriánu pochopení pro lékaře, který se jej dopustí. Jen se snažím vidět věci z obou stran, což myslím ke zdravému selskému rozumu patří. A očekával bych, že si my pacienti alespoň trochu uvědomíme, jaké vyjímečné nároky na lékaře klademe. Chceme totéž i od sebe?
» 05.04.2012 - 10:47
Tomáš: Viď, že sis to vymyslel.. Nechápu. jak bys jinak mohl prohlásit" Není žalobce.." To je neskutečné!! A co ty? Pokud udělá chybu elektrikář, je zabit proudem. On sám. Každý jiný pracovník, musí nést svou odpovědnost! Musí. Je za to placen. Pokud udělá tak fatální chybu, není schopen vykonávat předmětnou profesi. A ti, kdo na chybu neupozorní, jsou vini s ním. Dělat lékaře jistě není, jako dláždit chodník. Ale ohodnocení(nejen finanční) tomu také odpovídá. Jen doufám, že sis to vymyslel. V tom případě ti dám ST za horor
» 23.01.2016 - 00:41
Už jsem to dnes psal, že někdo otupí a rutina převezme míSTo po soucitu, empatii a pocitu poslání.
Nevím jestli to bylo i v případě mého otce, ale bohužel i jemu chybný lékařský úkon na dialýze zkrátil život.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: * Ztracená gumička* | Následující: *Jasná filozofie*
« jméno
« heslo
» Registrace
» Zapomenuté heslo?
narozeniny
JHB [8]


© 2011 - 2021 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.