Oblíbené místo na slunci

Chaloupka. Někdy říkám hanlivě barabizna – to když něco nefunguje, co by fungovat mělo. Nebo častěji, když se nutím dělat něco, co mě zrovna nebaví. Třeba oběma rukama objímat krumpáč a s ozvěnou manželových rad v zádech s tímto nástrojem máchat a máchat, až budu mít mozoly a přede mnou bude „něco“ jinak. Např. místo trávy zemina připravená k novému záhonku… Takové práce fakt zbožňuju…Jo, ještě jsem zapomněla, že mě pravděpodobně chytnou ještě záda.

Jsem zahrádkářka z leknutí s oblibou říkám. Nejraději mám stejně sedmikrásky a pomněnky. Barví si trávu jak chtějí, kde chtějí, kolik chtějí. Nemusí se o ty jemné kvítky nikdo starat a zalévat a přesto jsou pořád krásné. Přirozeně, neuměle.
Ale i já – zahradnický „stálelaik“ - se zúčastňuji akce hurá za novými barvami. Nakupuji svorně s ostatními chalupářskými maniaky děravé plastové květináčky různých tvarů a velikostí plněné kytičkami, které pak zdobí po relativně dlouhé teplé období to chalupářské obydlí… Jejich název a eventuelní informace o četnosti zálivky spolehlivě zapomínám do druhého dne.

Na každý pád raději než rýč či krumpáč z kůlny vytahuji zrezivělé lehátko. Dychtivě ho pokládám do trávy, abych mohla naslouchat šumu stromů a švitoření ptáčků a zvuku domácího zvířectva od sousedů….A prostě -pohoda klid. Čmeldové bzučí a usedají na oranžovou dečku za oknem, kterou mistrně zakrývám nedodělaný vnitřní parapet. Mouchy mě občas pošimrají a tím se ujišťuji, že se ještě umím hýbat. Většinou mě u lehátka zdobí starý hrneček se studenou kávou, pod lehátkem ohřívající se minerálka a okolo postupně svlečené svršky – podle intenzity sluníčka… Takovej trošku chlíveček. Ale jsme na venkově, to k tomu patří…
A místo této idylky je většinou co? Ano, jasně, práce. Ráda uklízím, ale chaloupka je o věčném zvelebování, sekání, sázení…. Do toho návštěvy a pouze dva dny v týdnu! Většina z vás asi zná. A když pak nastane ta kýžená chvíle oddychu, tak to se člověku rozplyne po těle takový hřejivý až majestátný pocit pracovního a estetického uspokojení…. A ty malé okamžiky na lehátku nebo v trávě či u grilu..ty za to bláznění kolem víkendohraní opravdu stojí. (A nápady na práci i zahrádku už se zase v hlavě rojí)