taková blbost, co mě před chvílí napadla, moc poezie se v tom najít nedá i stylistika stojí za prd možná i gramatika, ale snad jsem se vžila dobře (aspon trochu) do mužské mentality (povahy)

Středa

Můj prozasický křest ...

Vyrůstala jsem v jedné malebné a světem zapomenuté hanácké dědině, kde se tak trochu zastavil čas a kde jsme si jako malí založili partu Bílých Tygrů. Psala jsem si deník a občas z toho vznikly takové "příhody". Napadlo mě, že by bylo fajn ukázat "světu", že i po roce 2000 ještě existovaly děti, které neseděly jen u počítače - a tohle je takový experiment. Příhodu "Jak jsme hráli na cestovatele" jsem napsala cca ve dvanácti, takže jsem tam jen opravila pravopis, stavbu nějakých vět a celkově zasahovala opravdu minimálně. Najde se někdo, kdo by mi poradil, jestli má smysl tuhle autenticky dětskou verzi nechat nebo na jejím základě napsat novou?

Druhé, "posametové", nahlédnutí do dění ve středně velké strojírenské firmě. S dodatkem, že některé negativní společenské jevy by se možná daly charakterizovat jako jistý druh našeho národního sportu.

skutečný příběh

Nikdy nevieš, čo sa môže stať, keď pracuješ nadčas.

Nechápu, proč se tolik žen stydí svléknout se před lékařem. Vždyť je to jen mužský, jako každý jiný. /Brigitte Bardotová

...(napsána 23.4.2016)

plus volné pokračování - Beznadějný případ

Rozhodující finále a z toho plynoucí předčasný odchod. Závěrečný díl autobiografické povídky

Předfinale. Třetí díl autobiografické povídky

asi za dvacet minut mi zazvoní budík:-)a v lázních je nutné dodržovat termíny dle denního rozpisu:-)

Cestou k finále. Autobiografická čtyřdílná povídka. Předmluva: Krátce po autohavárii s mým nastávajícím šéfem stojím pozdě večer v dešti před nemocnicí, kde mám zítra nastoupit jako jeho zástupce.

Čtyřdílný pohled do zákulisí gyn.-por. oddělení jedné německé nemocnice. Autobiografická povídka

Zvu vás k přečtení povídky zakon smyčky. Přeji napínavé čtení.