napsáno u piva...

Jeden den Petra Nečase

V raném mládí jsem hltal pana Doyleho. Dnes jsem se pokusil o malý experiment.

Na všechno justice nedohlédne.

Jen krátké zastesknutí po mém druhém domově. Ten písek a vlahý vánek cítím ještě teď!

Z toulek vnitřní krajinou.

Tato příhoda se mi skutečně stala. Není smyšlená. Věřte si, nebo nevěřte, ale bylo to tak…

omlouvám se, ale tuto povídku jsem zadal jako soutěžní na I Dnes a podmínkou je, že nebude publikovaná jinde.

Jen tak, berte to s humorem, ne politicky...

Příběh o sourozencích, jejichž cesty se pomalu rozdělují. Totalitní režim, nepříjemná minulost, temná budoucnost. Zatímco sestra je na straně vládnoucího systému, bratr se dává k tajné organizaci "Tvořivci". Snad se vám bude povídka líbit. Kvůli její délce, jsem ji rozdělil do dvou částí, snad to nebude problém. Psala se mi dobře, nicméně si nejsem vůbec jistý, zda bude fungovat uvěřitelně a smysluplně. Režim zde je spíše jen nastíněný a funguje jako pozadí příběhu samotného. Povídka je volným pokračováním "Exekuce"...která tu také je a protože měla skvělý ohlas, rozhodl jsem se napsat tento druhý díl. Kdo Exekuci četl, má výhodu...avšak není to podmínkou, Restituce by měla fungovat sama o sobě. Vím, že druhé díly bývají kvalitativně horší, doufám, že i tak bude Restituce dobrým čtením. Příjemné čtení.

psáno v roce 2021

Běží roky. Kopec a řeka se memění. Lidé ano.

Další z povídek, které vznikly do literární soutěže. Bohužel ji někdo (já samozřejmě) zapomněl odeslat, tak alespoň takto pro radost čtenářům. Téma: Škola základ života

Jde spojit pohádkový příběh s trochou politické satiry? Zkusil jsem to.

O životě v náhodě

Povídka, se kterou jsem se zúčastnila literární soutěže na webu Bez hranic. Nyní bych ji ráda nabídla i vám.

Neumím popsat, jak se cítí chladnokrevný vrah toužící po pomstě, ale chtěla jsem si to aspoň zkusit..

...