M.A.Rek

:o)

A střílí z mého zraku
do vší zloby...
Pěkné slůvkohraní.
Jen nevím, nevím,
zda minulou minulost
zavraždit je možné...

René Vulkán: Děkuju, až jsem byl zmatený, zda komentuješ moje dílka. ;o)

Radegast: Díky. A budiž Ti to přáno.

valerie: Lilith: Besinka: Milé dámy, děkuji, a ať to slýcháte často.

Valerie, vůbec jsi to nezlehčila. Jen trochu přitvrdila. A tak to má být...

Moc pěkné! Jo, pětsedmpětky mám rád. A k nim i to jaro. A krásné ráno. Potom je z toho třeba:

On je nahoře
jarní louka s milenci
ona je dole

nebo obráceně:

Na jarní louce
koníček si rajtuje
ona nahoře

No jó, aby ti nezmizel, když mi vlezl do rukávu...

Pěkné a povědomé. Joj, to znám, ty chvíle...

Ty chvíle mezi večerem a ránem,
ač spánek tolik, tolik chybí,
pro verše, poezii bývají darem,
když v akordech nočního bdění
rezonují vlastní chyby...

Jejda, to není nejveselejší... Nebo je?

Lilith: Jééé, děkuju, až jsem se z té pocty trochu odrolil. ;o)

valerie: Lilith: Besinka: Děkuji, dámy, jsem rád, že Vás výlet do lesa se mnou pobavil.

Mé dámy, děkujů.

Hmm, to jsem zapomněl.

S pachem budoucnosti... To musí být puch!
Krásný obraty nekrásných představ.

Zamyšlózní a inspirózní...

Ve vykřičené čtvrti
každý s každou,
ba, i s tou,
každá s každým,
ba, i mačetou,
vztahy půlí,
ba, i čtvrtí,
ba, i na osminy
porcujou.

Měsíc,
s tváří bílou,
bledne
nad tou bídou,
měsíc
ani neuplyne,
ztrácí se,
v temnu hyne…

I chtíc nechtíče, toužím po...

Chtěl bych se chvílu nudit...

Vítej v modru. ;o)

V roce dva tisíce třicet šest
to budu mít tu velkou čest
tančit s dívkou nádhernou
když ovšem zatřese mou urnou

Já vidím
Jak neodkvétáš