M.A.Rek

Čistý bílý sníh
do sněhu stopy píšou
verše o jaru

Tvůj stín je větší než ty,
ale bez tebe by nebyl.

Pěkné je máš. A jsou inspirativní...

S odrazem slunce
v očích je veseleji
hladinka piva

*
Krásná krajina
v údolí tolik láká
punkevní říčka

*
Vodopád padá
však ty vody jsou hořké
kol tvého nosu

*
poslední pozdrav
rukou mává a mává
pod ním je vodník

*

Ruku na to.

Mývalová mývalovi omývala,
ano nevím co,
ale divně se při tom usmívala...

Iggy Punk: Díky. No vidíš, neumí je hrát nikdo z nás, a přitom ty obrácené Elzzup s vervou hrajeme.

Lilith: Děkujů.

Jen zbytky sněhu
v lampy stínu
kde oči klopím
pro svou vinu

zlých snů a zoufalství
Jak vyjít ze stínu?
Jen krok, kde světlo se skví.

;o)

Quo vadis, kvoká,
zase za tou slepicí?
táže se kvočna.

Lilith: Děkuju. No jo, jak být ale nadčasovej, když ten čas ve velkém kradou?

Lilith: Děkuju, napsal bych toho víc, ale došla mi nit.

Lilith: To si piš. ;o) Děkuju.

Lilith: Já mám čísla rád. Však i ty jsi číslo. ;o) Díky.

Lilith: Jéé, děkujů, jen se drž odstup, aby naše stíny spolu nesoustínily. ;o)

Pěkně napsané. A nejvíc se mi líbí ten optimismus, že svět snad zůstane vcelku, rád bych ho též měl (viz můj dnešní příspěvek).

Moc pěkné. Kvetkovské, a přitom jiné.

Sousto veršů rád nabídnul bych ti
plné poezie, po kterém každá dychtí,
ale nevládnu příliš vařečkou ani perem,
proto taky nestanu se nikdy premiérem,
i když mám též dost blbý kecy,
zvláště po osmi či devíti deci.

Přec sousto veršů zkusím,
omluvte mě, prosím:

Jelítko, kremrole, pučový řez, bůček,
to bude sračka Made in Czech...

René Vulkán: Díky za spočítání.

Počítejme spolu, páni,
kolik bude ještě stání,

však v našem věku tuhnutí
dámy už jen k pláči přinutí...

Taky rád rozdávám, je-li z čeho,
nabídnu ti má milá i srdce svého
pro tebe levou komoru s aortou
o ostatní rozdělím se s tou, tou a tou...

Až budu jednou
i na duchu bohatý
ducha si ponechám
tělo rozdám tý a tý