M.A.Rek

Je pěkné, když holky chodí jen tak...

Radegast: Díky moc. Ne, Vojta u toho nebyl ;o)

už rok je zdecimován
s rokem i my jsme trochu

je jistě trocha pravdy na tom šprochu

i jindy ráno vstát trvá dobu
a dnes – nějak to nejde z toho hrobu

Besinka: ;o) díky

raďo: Děkuju, ale jogíni to snad nepotento. Choď taky s ženskýma cvičit, je na co se dívat. Tedy, pokud tam není zrcadlo, to nemusím...

Jen bych do té kávy přidal trochu fernetu... ;o)

Jo, grafika je dobrá. Připomíná mi "káču". Ta se taky točí jako dění v baráku, až z toho jde hlava kolem...

René Vulkán: Jdoucí časem do minula (přesně rok) jsi potěšil i překvapil, děkuji. Tanku mám rád, čas od času se k ní vracím a potěšíme se navzájem. Je na ní úžasné, že už jí bude vždycky jednatřicet. Ale ani na ty "sedmnáctky" nedám dopustit. ;o)

Iggy Punk: Díky za komentář. Snad ten závěr do tajemna nebyl tajemný přespříliš. U miriád jsi mne nachytal na švestkách. Mám v tom slově chybu. Správně jsou to myriády, ze staré řečtiny snad 10 000, přeneseně nepočítaně. Hned si to opravím, díky.

Snad by pomohlo
abych se opět cítil skvěle
na vše se vykašlat
a vypotit se na jejím těle

Pořádně dlouhá cesta. Pěkné.

Besinka: Děkuju, ale každé píchání nebolí. ;o)

Marťas9: To mne těší, děkuju.

To je jako po dobytí ráje. ;o)
Ale ty jsi taky číslo...

Počítám roky do konce
počítám měsíce k tomu bodu
počítám týdny do jara
počítám dny do důchodu
počátám hodiny promarněné
počítám minuty do zapomnění
počítám vteřiny které nemám
počítám čas který není...

Bezva

René Vulkán: ;o)

S půlnocí pije
na nebi padlá hvězda
z Měsíce pyje

pak snivě mihotá se
v celé své hvězdné kráse

teď hvězda zpitá
že Měsíce ubývá
svědomí zpytá...

jak hvězdný žár z ní prýští
čím čas jí bude příští

na nekonečno
ať v lásce či ve smrti
vesmíru se ptá

U postele starý muž
sní nad tím co není už,
o starých časech,
mladých ženách,
hledí na tebe,
na tvůj v tvářích nach,
a šeptem dí:
vzpomínám na mládí.
Pozveš ho k sobě dál...
To sen se mu asi zdál...

V tichu na moři
na palubě toužím snít
ty dva měsíce

René Vulkán:
Krajinou břišní Mařky
klidně toulej se, nač ty nářky,
času je dost a pod úpatím svahu
čiň se, Mařka ocení snahu.