Co bylo nebude...

Čítal jsem písmo ztracené v poušti,
však litery písek zavál a skryl.

V deštných pralesích strasti léčil rád
dokud měl jsem ten dar, k tomu dost sil.

Mám modrou pleť a modrý je i svět
v bájném to světě nás ostrovanů.

Ctihodným obchodníkem v říši Středu,
tím býval jsem, avšak ne u kmánů.

S ženou se miloval, vdaná byla,
já býval v klášteře řádový mnich.

V bárce na moři pod jižním sluncem
v horečkách blouzním, než mrtvý jsem ztich.


Jak v temné noci přes cáry mlhy
chvílemi mihne se stín, kým jsem byl.
Z co bylo co bude tak pochopit,
ve skládačce chybí nejeden díl…