Popěvek z vraního hnízda 5

Plujeme mořem, nevíme kam,
kapitán mlží, je samý klam,
plujeme kamsi s lodí Errorem,
plavba snů stává se hororem.

Kapitán slibuje všem provaz,
mohu se, vy víte co, na vás.
Nemusím nic a všechno mohu.
Prý že je ten první po Bohu.

Mapy přes palubu zahodil,
sextant rozbil, zbyl mu jen díl,
znalost navigace je jen letmá,
kormidelník neví, kam plout má.

Bocman dřív dobře naložený,
dnes jen v lihu, vzpomíná na ženy,
zanevřel na ně, teď bez hany
k hrátkám láká mořské panny.

Jen plavčík zdál se být normální,
než viděn byl v prachárně jak bání,
už z dálky je z něho cítit rum,
pak celá loď udělala BUM.