M.A.Rek

Lilith: divoženka1: Milé dámy, Slupka děkuje.

Lilith: A taky ti při tom dominují ty tajemné vůně a pachy?
Děkuju.

Lilith: Ty nemusíš, to woni. ;o) Díky.

Lilith: Besinka: Jůůů, děkujůůů.

A la lyrika a la Lil je milá. Až se stydím za svůj pohled na téma...

Za žhnoucím oknem
na teploměr sklouzne můj
ledový pohled

Besinka: Marťas9: Květka Š.: Dámy, děkuju za pozastavení.

Mohlo by být hůř,
zatraceně!
To kdybys ležel
obráceně...

René Vulkán: Jo, je to tak. I s tou nezapomenutelnou vůní nezapomenutelného... Díky.

Připíjím si s Tebou (taky červeným) na všechny volné chvíle.

A co to vlastně je?

Přééésně!

Besinka: Jó, to je nám kocourkům podobné... ;o)

Besinka: Ano, dá se říct svobodu. Jak jsem napsal, řešil jsem to lidsky - zabil jsem jí.

Na půdě se nám zabydlel kuňák. Nic jsme nechovali, tak nám nic nesežral, ale soused měl dvacet slípek včetně kohouta dekapitovaných. Nám z nich zbyla jen hovna na půdě.
Ale nejen kuňák, nejen liška...
měli jsme ve sklepě lísku jablek. Za měsíc byly všechny do jednoho poctivě nakousnuté od myšky. Když jsem jí chytil, zachoval jsem se lidsky.

Jedné paní z Čachlovic
ujely nožky trochu víc,
teď má doma paterčata,
dva kluky, tři děvčata,
kde je táta netušíc.

Tomu pantátovi z Poruby
dala paní pořádně do huby
že jí žádného sviště neupletl
jen s jinými se trochu spletl
a s nimi synů na dva fotbalové kluby

Jak je to smutné,
když noc je vlahá
a Jitka sama...

Ztratil se básník
ve vlastních verších
až jednou napíšete o něm
za rok,
dva,
tři,
deset,
dvacet...
snad vyleze z básní vaších...

To mi připomnělovyjmenovaná slova po Z, co platila kdysi dávno, a snad už platit nebudou:

Drzý jazyk ozývat se, brzy Ruzyň!

Věk je prý jen číslo. Tak to tak ber, a buď pořád číslo. To přece umíš? ;o)

Netušil jsem, že mě dokážeš tak detailně šmírovat.

Však teď zaskočená je abatyše
z té zprávy má oči navrch, kleje tiše
neb farář konvertoval před nedávnem
teď v městě Chatrúmu je imámem