M.A.Rek

Krajina
tichá

nepospíchá

pospíchají

jenom
človíčkové

Kam?

Sukni zvednul tý, tý i tý,
i on je asi ofouknutý...

Padá
nejen hlava
únavou a strachem
na polštář,
padá
budoucnost,
a přesto stále
se proč ptáš,
padá
naděje i víra,
co rádi máme,
že neumírá,
padá
tma do očí,
které již nic
neobrečí,
padá
vůle změnit,
co trhá se
co zpuchřelá nit,
padá
náš svět,
tak, jak jej
známe,
padá
budoucnost,
a než řekneme
ámen...

... ani horký čaj,
ani plamen,
ani horká káva,
ani lázeň,
ani vztek
a chuť osudu lát,
nevyžene
ten v duši chlad.

René Vulkán:

No, Bastila snad není třeba. Bory by mu stačily.

René Vulkán:
Vzduchoplavkyně
mu však pokyne
a vnady ukáže

pohlédne okatě
a jemu ulítnou
z žerdi gatě

Díky.

Zase

až Měsíc
jednou vykreslí
cokoli

ať budeme
kdekoli

budeme bez dechu...

Čas je falešný hráč,
neb falešně hraje, ač...
Kdo ví?

Zase je tu trochu dřív
vůně, jež dráždí chřípí, ta,
vůně podzimního kvasu,
vůně podzimu života...

Zlatá stagnace, když alespoň na chvililinku funguje to, na co jsme zvyklí, a ještě je to pěkné, voní to, ač zítra vše zmizí. I s námi...

divoženka1: Bábovka: Nehažte chlapy do jednoho pytle. Jsou i tací, co Vás rádi uvidí celé. Třeba já... ;o)

Zkoumat ženy, slečny,
to příběh je vždy nekonečný...

Obrázky na stěně visí
jako víno s medem
vzpomínky se mísí...

divoženka1: A už to ví. Děkuju.

Úplněk dnes spadl dolů
za stodolu.

Však kde v něm
se vzala
černá díra?

Ale kdeže,
to babča v šeru
klestí sbírá...

To je asi tím, že on byl on, a ona ona, kdybo on byl on a ona taky on, nebo on by byl ona a ona taky ona, možná by to tak bylo ono. Ale už by to asi nebyli oni. ;o)

Lilith: To určitě, je jich dost, které bych rád minul. A díky.

Lilith: Díky, sluší Ti to.

Lilith: Kdyby to tak šlo naopak. To by bylo krakenů... Díky.

Lilith: Díky, žbluňk.

Lilith: A ani to, co bylo včera, nebude předevčírem. Děkujůůů.