Popěvek z vraního hnízda 4

Hrdě pluje koráb mořem Sargasovým.
Do kterého přístavu míří? Co já vím?
Vím jen, že za korábem Kraken plave,
pramálo je Kraken krotký, za to hladový je.

Pozoruje Kraken vránu starou
jak vykračuje si hrdě palubou.
Krátce zasní se Kraken, jak to křupne,
do chřtánu až mu vrána křepce hupne.

Rozkošně převaluje se v moři,
s představou, jak se koráb v moře noří,
krhavé oči zasněně přivírá,
jak jeho přičiněním v korábu je díra.

Rozvlní se Kraken, do korábu drcne,
už bort lodi drtí jeho údy drsné.
Ráhno s vratiplachtou padá na palubu,
loďmistr i kormidelník si přitom rozbil hubu.

Za vratiplachtou řítí se z vrchu i čnělka
koráb hlubina čeká, a ne mělká.
Vrána zavrávorá, do moře se zřítí
Kraken se přibližuje, už je vrána asi v řiti.

~ ~ ~

A zatím do snícího Krakena koráb vrazí,
po hřbetu Krakena si k hlavě cestu razí,
Teď přídí koráb do hlavy praští Krakena,
náraz prudký z Krakena udělal kreténa.