M.A.Rek

Vždy pobavíš...

Líbí.

Bavíš mne.

Líbí se mi to, ale myslím, že ještě neumřela.

Líbí

Je skvělá.

Líbí se mi to. A pak, že ženský neví co chtějí...

Psavec: Děkuju. ;o)

V parku má vítr
vítr z básní Reného
pod sukni vlezl

Moc pěkný, míry 5-7-5 ti sluší. ;o)

Líbí. Úplně to vidím...

Gándhí: Děkuju. ;o)

Tara: Egy szép képzeletbeli emlék a csókról. Ezért töltöttem magamnak egy pohár barack pálinkát.

Tara: Když si dám víc barack pálenky, tak žvatlám podobně. ;o)

vavaoko: Děkuju, a se zdravím přeji nápodobně. Drž se.

František: Děkuju, Františku. Jsi zde jeden z mála, ne-li jediný, kdo zde poskytuje rozbory dílek. Nevím jak jiní, já jsem za to rád, může mne to posunout někam dál.
Uvedený text je, promiň mi to přirovnání, něco jako blití. Jde to z tebe, nemůžeš to zastavit, a v tom dávení je ti úplně jedno, jestli bliješ do rytmu. Na to blití máš sice spoustu času, ale trpělivost postrádáš. A k tomu vyblitému už se nechceš vracet, abys to v kýblu upravil a ovoněl.
Je to asi drsné přirovnání, ale nějak tak to cítím. Však jsem se pár měsíců rozmýšlel, mám-li to sem zavěsit. Zavěsil. Ale neupravované. U "nezvratkových" budu pečlivější. Promiň a děkuju. ;o)

vavaoko: Je to tak, Očko, to je mi asi šestnáct. Taro, zítra v průchodu? ;o)

Tara: Díky, Taro, za navštívení.
Myslím, že především z nich, ale ty protiváhy stojí za to, aby se bolístky lépe zvládaly. Třeba i tím, že se vypíšou. Alespoň mne po třech týdnech ve špitálu vypsání pomohlo, je to vlastně pokračování "S přehršlí chutí". Už je to pryč, ale napsaná vzpomínka, a memento, zůstaly.
Ano, ouzko v tmách, to je vzpomínka, když jsem jako malý kluk pár týdnů neviděl...
Ano, spisovně mají být třísky. Pocitově jsou ale správně tříšťky. Tak to krásně říkal člověk, kterého si vážím.

Květka Š.: vavaoko:

Měl jsem chuť vykřiknout -
No to je žrááádlo!
Ale ovládnul jsem se,
a jen se olíznul.
Dobré to bylo.

Tara: Ale milé to opravdu je. ;o)