valerie

Lilith: děkuji ;-)

Ctirad Justus: dík

Gándhí: hi hi ;-)

M.A.Rek: sakra to jsem v práci, dík :-)

vavaoko: dík užiju :-)

Dík za zasmání, no to má tedy smůlu a Kamil taky

Pohltil mě svět tvé fantazie. Už letím...pryč od týhle doby

No já mám doma židlí 9 a stačí mi, jsou moje, jenom moje a to mi stačí, podstatný je že když někam přijdu vždy mi někam usadí a v tu chvíli je ta jejich židle taky moje židle. Je tedy fajn vědět že nás někdo vyznamená už tím že nám svou židli chvíli půjčí a že si přijde posedět na tu naší. A jestli je vyznamenanej nebo poznamenanej je jedno.

Hm, rýmuje se ti to hezky. Alkoholismus je prý nevyléčitelná nemoc. Líbí se mi to. Je asi těžký říct si Nepij když se ztratí motivace no a pak už je to krok k sebezničení. Sebe i svýho života a někdy i ničení blízkých.

No to mě nej zaujaly poslední dva verše první sloky a vlastně vše, bezva, a jako bonus tvůj komentář ;-)

Sny jsou sny a realita je realita, protkaná sny, líbí

No, moc se mi líbí tvoje úvaha. Jsme závisláci, super, fakt. A jestli někdo tvrdí že to není pravda, tak je lhř

Jooo :-)

Hmmm, sedla mi

M.A.Rek: aha ;-) tak čaruj...děkuji

Je to dobrá káva, zavoněla a naděje se vzpomínkou povzbudila, dík

Neboj, něčemu tak laskavému se jistě nikdo nesměje, je to radost

Takhle to mám úplně těsně než usnu a to už nejsem schopná psát, cukrlata v papyru, je to sladký, zamotaný, je v tom cítit touha a taky dávnověky;-), je to fajn

Lilith: fajn ;-)

Květka Š.: Děkuji