Zpověď vraha

Zabil jsem.

Zabil jsem mladou hezkou holku, nebylo jí snad ani osmnáct.

Pořezal jsem jí tělo nožem, rozbil hlavu kamenem. V novinách psali, že je to čin sadistického maniaka. Nevím, nejsem maniak a dělalo se mi z toho nanic, musel jsem se jít několikrát vyzvracet a dodnes se mi o tom zdá a budím se celý zpocený.

Těším se až mne chytí a odsoudí na doživotí.

Celý život jsem pracoval, dřel jsem se jak soumar. Napřed ve škole, abych se dostal na dobrý místo, potom v práci šplhal po povyšovacím žebříčku a často byl protekčními miláčky přeskakován. Přesto jsem něco našetřil, oženil se s milou ženou, které imponovala moje schopnost vydělat peníze, zplodil jsem dceru, která je pěkná a náročná po mamince.

Přišla revoluce. Konečně mohu dosáhnout svobodně všeho co chci!

Začal jsem podnikat. Koupil na slušný úvěr dům, opravil ho a vybavil dílnu. Za rok dům vrátili v restituci nějakému Vomáčkovi, co dělal uličního důvěrníka KSČ a teď se prokázal jako zákonný dědic původních majitelů, kteří zemřeli bez dětí a před smrtí mu podepsali závěť v jeho prospěch.

Já jsem dostal zpět prokázané náklady , vrátil jsem úvěry a zůstal bez koruny a bez majetku.

Žena mne opustila s tím Vomáčkou a dcera ji následovala.

Našel jsem si zaměstnání a po pěti letech jsem opět dostal úvěr na zavedení nové živnosti.

Pracoval jsem od rána do noci, splatil zařízení a přijal sedm zaměstnanců .

Manželka, kterou Vomáčka vyhodil si vysoudila výživné na sebe i dceru opravdu velkorysé a vzhledem k tomu, že mi živnost fungovala, tak mi to ani nevadilo. Na účtu jsem měl kolem pěti milionů a tak jsem se rozhodl investovat. Na úvěr jsem nakoupil stroje a zařízení další dílny, přijal dalších dvacet dělníků a pak to přišlo:

Povodeň. V pojistné smlouvě sjednané prostřednictvím poradce, který mi tvrdil, že mám kryta všechna rizika, se zjistilo, že nekryje škody z povodní.

Banka ve které jsem měl účet mi slíbila pomoc. Než se povedlo vše vyřídit padla i ta banka.

Jsem bez peněz, s dluhem za úvěr, při propouštění dělníků jsem povinen jim vyplatit odstupné, narůstá mi dluh za výživné a sankční úrok v bance, která mne připravila o veškerý majetek.

Právník mne uklidňoval, že jsem nespáchal žádný trestný čin a že mne nezavřou.

Jsem bez bytu, bez peněz, všude mi spílají, nemám co jíst, moje bývalá mne stále nahání a všude osočuje z neplacení výživného a Vomáčka se mi veřejně vysmál.

Zabil jsem mu dceru. Trošku pro pomstu a hlavně pro to aby mne zavřeli na doživotí.

Je tam klid, moji bývalou, která mi nyní denně spílá za mnou nepustí, dostanu tam najíst, oblečou mne a pokud budu na doživotí, budu mít jistě časem mnoho vydržených výhod.



VRAH