Nedávno jsem při rozhovoru s dvěma akademicky vzdělanými ženami jen tak mimochodem zjistil, že si pod pojmem ¨kyretឨ nedovedou vůbec nic představit. Proto jsem se rozhodl sepsat tuto krátkou autentickou povídku.

Ulitánie...v desátém tánu...

Svatojánci

„Tak bys chtěl dnes zase něco slyšet z mých memoárů?“, zeptal se na počátku noční služby asistent Karel zvídavého adepta porodnictví, sekundáře Mirka. „Samozřejmě a jak rád, protože o praktických zkušenostech jsme se na fakultě nikdy neučili!“

podle skutečné události

Pokračování.

.. povídka s kapkou černého humoru

To se stává

strojená Ulitánie...tán pátý...

Ulitánie...tán sedmý...také malé odpolední podkopnutí s hlávkou v kádi...a v poušti u vykopávek...

Pouhý sled chutí, pocitů a vůní. Zdá se mi, že už to končí ... *** pro úplnost doporučuji: http://www.youtube.com/watch?v=-6iXTreOT3I (a vůbec celé album Autumntales od Lyriel)

něco tak trochu jiného

slavičí nokturno

Lež má krátké nohy. Kraťoučká povídka.

...Možná se to stalo právě takhle. A možná ne...