Paní Smrt

.. povídka s kapkou černého humoru
» autorka: Amelie M.
Těsně nad ránem, jsem uslyšela zaklepání na dveře. Chvíli jsem se nemohla zorientovat. Hlavou se mi honily všelijaké myšlenky. Tahle nechtěná vyrušení ze spánku z duše nenávidím. Většinou nepřináší nic dobrého a ani dnes tomu nemělo být jinak.

Obecně navíc nemám rána ráda, potřebuji dost času k tomu, abych se dokázala probrat a posbírat aspoň nějakou chuť k denním činnostem. Proto jsem cítila naprosté znechucení z toho, že mě někdo tak neomaleně vyrušil z posledních zbytků snění. Nakonec, byla jsem přece nemocná, mám právo na trošku klidu a dneska nemusím vůbec nic! Cítila jsem se pod psa, přesto jsem se naštvaně vypotácela z postele a šla otevřít.

To, co jsem uviděla, mě přikovalo k zemi. Projel mnou třes, celou mě pohltil chlad a zděšení. Za dveřmi stála paní Smrt. Pozdravila „až na věčnost“ a s náznakem prchavého úsměvu, skvoucího se v temnotě, vystupující z bělostné lebky, se snažila být milá. Vystupovala velmi slušně a šla rovnou k věci. Možná, aby snížila oboustranné napětí a mou vzrůstající paniku. Prý přišla, aby mě odvedla do věčnosti. Ale já ještě nechci jít! Vše v mém nitru křičelo a vzpouzelo se tomu nepochopitelnému ortelu, který nade mnou byl právě vyřknut. Nahlas jsem nebyla schopna cokoli říct. Chvíli jsme se na sebe upřeně dívaly. Já silně šokovaná, ona možná s pocitem lítosti nad bezmocí lidí, která se zračila v jejich očích pokaždé, když jim zaklepala na dveře a prosila o vstup. Netlačila na mě, dávala mi čas vše vstřebat a to se jí částečně podařilo.

Když jsem se trošku uklidnila, můj mozek začal pracovat na plné obrátky. Snažila jsem se ji obelstít sladkou řečí, hrou na city a pak také prosíkem, ale k ničemu to nevedlo. Dobře věděla, proč přišla a já dobře tušila, že z této situace není východiska. Nakonec jsem to vzdala a jen požádala o pár chvil, abych se mohla připravit. Když už zemřít, tak ať mi to aspoň sluší. Snad mě najdou dříve, než do mého těla vryje své zohavující stopy neúprosný čas.

Uvedla jsem ji, nabídla jí ze zdvořilosti jídlo a pití, aby neměla dlouhou chvíli, a s trpkým pousmáním nad těmi paradoxy, jsem se šla připravit. Na cestu, které se všichni více či méně obáváme. Na cestu, ze které není návratu.

Tak tohle je bezmoc?

Srdce mi bušilo v nepravidelném rytmu, hlavu jsem měla v jednom ohni, hrdlo mi svírala úzkost při pomyšlení na mé blízké a jejich bolest, v očích se mi zaleskly první slzy. Roztřesenýma rukama jsem si učesala vlasy, opláchla obličej, s hrdostí se na sebe podívala do zrcadla, snad abych si tím pohledem dodala trošku odvahy a pak jsem udělala krok vpřed.

Když jsem se vrátila zpátky do pokoje, paní Smrt zrovna spala. Při pohledu na ni, jsem si nedokázala ujasnit, zda vůbec vypadá tak děsivě, jak ji všichni líčí. Najednou se mi zdála docela milá. Až na jedno. V jedné ruce držela kosu, ve druhé seznam jmen lidí, kteří byli na řadě. Své jméno jsem viděla úplně nahoře. Napadl mě zoufalý čin. Zatímco spala, vymazala jsem svoje jméno a napsala ho úplně dolů. Doufala jsem, že jsem si tímto zajistila aspoň pár dalších dní na tomto světě. Alespoň se rozloučit se všemi, které mám ráda! Nezbývalo mi, než jediné. Čekat, až se probudí a doufat, že snad nic nepozná. Ano, to je má jediná záchrana!

Právě odbíjelo poledne, když se paní Smrt probudila ze svého spánku. Rozhlédla se po pokoji, aby si ujasnila, kde právě je, napila se již studeného čaje, ke kterému s chutí přikusovala mé oblíbené sušenky. Pak mě vyhledala svým prázdným pohledem a řekla „byla jsi ke mně dnes velmi laskavá, oplatím ti proto tvou vstřícnost. Začnu od spodní části seznamu“.
Tipů: 13
» 05.09.15
» komentářů: 24
» čteno: 1068(16)
» posláno: 0
Ze sbírky: Všehomíra *


» 05.09.2015 - 10:27
Ta pointa! .)
Skvělé. Na prózodii jsem absolutní dřevo a proto obdivuji, když to někdo umí. :)

ST
» 05.09.2015 - 10:35
Kajuta: při pomyšlení na mou pointu se mi pýchou dmou tvářičky :D nééé.. tady se asi vážně povedla, nicméně, já netrpím nijak velkou fantazií a mé povídky nejsou tak dobré, jako jiných, kteří to píší ve velkém.. ale říkám si, když už někdy přijde slina.. a nejde mi to ztvárnit v básni, tak to prostě okecám jinak - tohle měla být báseň původně :))

díky
» 05.09.2015 - 12:09
Pointa je fakt dobrá. Tyhle ironické já miluju. A v básni by určitě takhle nevyzněla.
Úvod mi přijde takový nemastný neslaný. Když píšeš v 1.osobě, co do toho vložit kus sebe? Míň popisu a třeba myšlenky dát jako přímou "vnitřní" řeč.
Popravdě, děj se rozběhl až od momentu, kdy hrdinka nabídla Smrti občerstvení. (Úplně vidím ten studený čaj hrst drobků svištící na zem tím prázdným hrudním košem :-))
U mě teda dobrý ST
» 05.09.2015 - 12:15
Bastet: děkuji ti za zajímavý komentář.. :) začetla jsem se znovu a přemýšlím nad tvou zmínkou o "vložení kusu sebe".. vnitřní řeč je jistě dobrý návrh, to mě tehdy asi ani nenapadlo (nejsem zase tak kovaný spisovatel povídek :) nicméně myslím, že jsem tam kus sebe vložila.. ty pocity mi přijdou poměrně jasné a je jich tam dost.. nebo ne? :) možná to jen opravdu lépe neumím

jsem nicméně za tvůj, byť lehce kritický komentář ráda a těší mě tvé zastavení a také to, že jsem tě úplně nenudila, děkuju! :-))
» 05.09.2015 - 12:43
z hlediska času nedostatku
(to kvůli hmotným statkům)
povídky nečtu
ale v důchodu doženu
slibuji na mou hůl;-)
» 05.09.2015 - 12:53
zenge: chápu.. a co třeba takhle - https://www.youtube.com/watch?v=0dEBtY317q0 k těm povinnostem :)) šetří to čas..
» 05.09.2015 - 14:38
krizekkk
https://www.youtube.com/watch?v=GzejK4-qZ2E
ST
» 05.09.2015 - 15:39
krizekkk: tak to jsi mě dostal, tím komentem :)) a ten závěr s těmi auty mě rozesmál :)) pěkný.. díky.. ;)
» 05.09.2015 - 16:54
ttragelaf
líbí ! ... ST*
smrti se nemá cenu vyhýbat za každou cenu - jen je třeba mít doma uklizeno (co by si pozůstalí řekli, že ?)
» 05.09.2015 - 16:54
Šokovaná Amelie
hlavičkou teď o zeď bije,
svoji chybu jasně tuší,
nebyla jak Mirek Dušín,
falšovala dokument,
zmizlo „happy“, zůstal „end“...

Já také povídky moc nečtu, ale u tebe jsem neváhal ani pikosekundu. A dopadlo to podle očekávání výborně. Pointa je vskutku skvostná.

I mne napadlo, že podávat Smrtce pohoštění nebyl nejšťastnější nápad, ona kromě kosy a seznamu už bnic neudrží... 
» 05.09.2015 - 17:01
Ringo: to pohoštění mělo prezentovat nelogičnost chování v podobném šoku :)) ale paní smrt si dala ze slušnosti jistě ráda, protože má paní smrt, je celkem hodná baba :))

a jo, pěkně jsi mě vyděsil, když jsem viděla ten úvod, tak jsem si říkala.. "ale fakt, fakt jsem to neopsala!! a kdo mi to teď uvěří?!" :-)))) palec hore za skorosmrt vyděšením a díky moc
» 05.09.2015 - 17:02
ttragelaf: prouklízet se ke smrti? néééé! :)) díky!
» 05.09.2015 - 22:51
Kdyby smrt přišla takto slušně i když bez pozvání (kdo by ji také zval), bylo by to vlastně fajn, jenže většinou je nezvána a nevítána... ale pointa se povedla, tak trošililililinku jsem to čekala... intuice ;-)
ST
» 05.09.2015 - 22:55
Lilith: naštěstí máme prostor pro fantazii, kde i ošklivé věci můžeme částečně přeměnit v ty přívětivé.. :) tvá intuice funguje bezvadně.. tak třeba tě převezu někdy příště.. díky za zastavení a komentář :))
» 06.09.2015 - 16:21
klubko nitě má vždy dva konce, stejně jako nit života :-)
» 06.09.2015 - 16:24
kasparoza: a když to přetrhneš, máš najednou konců víc.. a možná i.. návratů? kdo ví? :)
» 08.09.2015 - 08:10
VSkuTku překvapivá pointa korunuje celou povídku. Skvělé a naprosto nečekané!!!
Smím vědět, co Tě podnítilo k tomuto námětu??
» 08.09.2015 - 09:46
Tomáš: potkávám smrt na každém kroku, nutí mě to často k zamyšlení a někdy mám chuť vše zlehčit a tak trošku se jí vysmát, i když nad ní stejně nikdo vyhrát nemůžeme a ona se vysmívá spíše nám.. :)

díky za zastavení, potěšilo :-)
» 13.09.2015 - 16:33
Dodatečně: samozřejmě putuje Paní Smrt do mé záložky...!
» 13.09.2015 - 19:22
Tomáš: jsem ráda, že zaujala.. děkuju :)
» 15.09.2015 - 22:56
V Anglii by si asi sušenku namočila do čaje...tato je ta naše :)
» 16.09.2015 - 00:12
Zlatokop Henry: :)) díky za zastavení
» 25.04.2016 - 22:53
kasparion
Zatoulal jsem se k tvé paní smrti a upřímě mě pobavilo rozuzlení ST
» 01.05.2016 - 17:37
kasparion: díky ti :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Nevěřící | Následující: Kroužek

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.