Každý čin nebo jednání má své důsledky i když nejsou hned viditelné. Během času se ale zcela určitě projeví.

Člověk v životě stále o něco přichází. O přátele, o lásku svých blízkých...

Nedá mi to ...

z pera obyčejné ženy

nedůvěra. asi

Nikdo si dnes nemůže být jist, že ho to nepostihne a ten kdo tomu věří, může být nemile překvapen.

o tom, že být nejmíň může být někdy právě dost... Starší věcička, vím, není nic moc ... a vlastně to moc není ani úvaha, ale těžko říct, co to je :-)

A teď už něco vážnějšího... Strejdo, ty seš divnej. Hm. Všichni jsme trochu divní. Těch normálních je třeba se bát. (podle scénáře filmu: Sejměte Cartera!)

Místo, které mám nejraději..

Občas mám pocit, že sem nepatřím..

taková pidi úvaha

Z myšlenek neznámého autora z 19. století

sice je to zvláštní název , ale nazval jsem tak prostě svoji praci a doufám, že se bude líbit děkuji panu A.D.Kromnikovi copyright .

Co si o tom myslíte? Já myslím, že (nechci se chlubit) jsem to vystihla dobře. Denodenně se nad tímto tématem zamýšlím a co vy?

Překlad z myšlenek neznámého autora z19. století

Jsem žena, 28let, svobodná, bezdětná, VŠ, pracující, všechny mé kořeny jsou české, jihočeška krev a mlíko a cítím se být diskriminovaná.

Tohle spojení mě napadlo jednoho březnového odpoledne, ale nechtějte ho po mně vysvětlit... nevím to... (dnešek byl takřka podobný, jen ta paní....)

a nebo taky o blbosti v nás

měla to být esej , doufám že tato kategorie tu taky někdy časem bude

Fejetonek s ráčkem (do sbírky Špalindromy) a hádankou.