Tohle spojení mě napadlo jednoho březnového odpoledne, ale nechtějte ho po mně vysvětlit... nevím to... (dnešek byl takřka podobný, jen ta paní....)

a nebo taky o blbosti v nás

měla to být esej , doufám že tato kategorie tu taky někdy časem bude

Fejetonek s ráčkem (do sbírky Špalindromy) a hádankou.

Nemohu najít kategorii, do které bych toto dílko zařadila a tak se vás pomocí anotace pokusím dostat do situace. Slečna (většinou ji nazývám slovy děvka, coura), kterou jsem přistihla se svým asi přítelem, má ráda tento citát a v rámci velkého smutku, naštvání, ponížení a dalších pocitů vzniklo tohle dílko, kterým chci poukázat na mnoho věci, ale především na to, že výmluv je občas dost, a že když už něco děláme, neměli bychom se schovávat za berličky, jakou pro mne slovo osud, minimálně v tomto případě je.

Školní slohová práce na známky. Přepsala jsem ji tak jak jsem ji ve škole odevzdala, nic jsem tam neupravila, aby to bylo podle originálu. Spoustu věcí jsem tam ale vynechala, no nedá se nic dělat..

Nesmělý a kratičký hold matkám, ženám a dívkám... K MDŽ

Odpusťte pyšnému a milujícímu otci. Dám sem pár výtvorů své dcery (nar. 1993), které mě kdysi přivedly k poezii a na Liter. Takže takové retro .. chyby neopravuji, chci, aby to zůstalo jak je ...

Taková odlehčovací..

jsem s Vámi od jakživa, ale co těď děláte, to mě udivuje...

Co ze mě asi bude..........?

v jeden den se vám může obráti Život vzhůru nohama ... už jen tím, že nevíte o polorodné sestře, a ona vám jednoho krásného dne, z ničeho nic, napíše. :)

Jeden ze starších příspěvků. Beztak jsem to chtěla vyjádřit úplně jinak, ale "ono" se to tak prostě napsalo... :)

vloni jsem psal taky nějaké to vánoční ohlédnutí vzad, tak dnes to bude opačným směrem

Má motta a kréda

aneb stopy mého ztraceného ženství II.