Naším městem protéká říčka, přes kterou se klene několik mostů. Když v nedalekém pohraničním pohoří z jara tají sněhy, rozhučí se její korýtko mohutnými vlnami, rozvodní se v přilehlých loukách za městem než se za několik dnů vrátí zase do svých břehů.

Věřím, že není člověka, kterému se v minulosti alespoň jednou nestal větší či menší trapas. Většina z nás tyto trapné průšvihy tají. Kdo by se chlubil. Je-li ale svědkem více lidí, těžko lze zabránit, aby se veselá historka nešířila všemi směry. Podobně, jako když vhodíte kamínek na klidnou hladinu rybníka.

Můj prozasický křest ...

Lidé si budují jeskyňky, v kterých chtějí přežít. Já tuhle iluzi nesdílím. To mám společné s undergroundem. Jim nestačí být vlastníky věcí. Jsou nám blízcí vůlí vyslovit to, co člověk vyslovit musí. Než by promluvil jinak, je lepší mlčet. Oni žijí ve společenství, ale každý je jiný, každý je samostatnou osobností. Spojuje je potřeba složitějšího, nekonzumního, nezprostředkovaného, nepřežvýkaného poznání. (Olga Havlová 1979)

Kraťoučká, tak trochu humorná, jak se to vezme, povídka z temných hlubin šuplíku.

...

Čtyřdílný pohled do zákulisí gyn.-por. oddělení jedné německé nemocnice. Autobiografická povídka

Taky jste občas zákazníci Českých drah? A taky máte pocit, že si z vás ta společnost, pod vedením miliardářů, dělá srandu?

Už celkem staré dílo

O přístupu k životu

...

Příběh jedné velké lásky mezi divokým koněm a překrásnou dívkou.

Trocha mého neumu s nepatrnou špetkou rozumu & řízení :)