Rudolf druhý Habsburský (1552-1612). Byl římským císařem a českým králem. Jeho rodiče byli bratranec a sestřenice. Jejich otcové byli bratři. V mládí byl Rudolf celkem v pořádku. Byl vzdělaný a chytrý. Později se u něj začalo projevovat dědičné zatížení, násobené syfilidou. Zemřel izolován a opuštěn.

Přemysl Otakar první (1155? – 1230). Český král. Byl synem Vladislava druhého a Judity Durynské. Vladislav druhý sice byl králem, ale jeho potomci na tento titul neměli nárok. Doba, do níž se Přemysl narodil, nebyla jednoduchá. Zemi opět vládla knížata. Jejich boj o moc (velice často bratrovražedný boj o moc) zasáhl do života malého Přemysla již na jeho počátku. Jako nepohodlný byl vyhnán i se svou matkou, ze země. Opakované vyhnanství bylo, myslím, pro Přemysla výzvou. Našel svůj cíl. Tvrdě a nesmlouvavě využíval všech způsobů, jak se dostat k moci. V těch časech nebyla zrada a podraz ničím neobvyklým. K podobným metodám sahali i jiní. Účel světil prostředky. Přemysl dosáhnul svého. Stal se králem. Českým králem. To na jeden život opravdu stačí.

Judita Duryňská (1130-1210?), byla manželkou Vladislava druhého. V roce1158 byla korunována královnou. Byla moudrá a krásná. Mimo jiné, nechala v Praze postavit první kamenný most v Čechách. V té době stály ve střední Evropě jen dva podobné, ale menší mosty. Učinila mnoho jiných, dobrých věcí. Mne zaujal most.

jen hra s jazykem aneb veršovaný diktát :)

Noční náměstí..

Rudolf druhý Habsburský (1552 - 1612) byl, mimo jiné, římským císařem a českým králem. Byl nadprůměrně vzdělaným a po vzdělání toužícím mužem. Kromě alchymie a jiné vědy jej velice zajímaly ženy. Ty se také staly jeho osudem. Rudolf se nikdy neoženil. Měl spoustu milenek. Od některé z nich se nakazil syfilidou, na níž posléze umírá. Jeho dlouhodobou milenkou byla také hraběnka Kateřina Stradová. S tou měl císař šest dětí. Prvorozeným byl Julio Caesar ďAustria. A o něm píši.

Ladislav Pohrobek (22. 2. 1440 - 23. 11. 1457) se narodil čtyři měsíce po smrti svého otce Albrechta druhého, jenž odmítl českou korunu. V Čechách tehdy vykonával správcovskou funkci Jiří z Poděbrad. Tedy pozdější český král. Náhlá smrt mladého krále vyvolala různé dohady. Jíří byl viněn Ladislavovou s smrtí. Až novodobé výzkumy ukázaly pravdu. Mladý král měl leukemii.

Svatava Polská (1046(8) - 1126) byla třetí manželkou prvního českého krále Vratislava prvního. Po králově smrti musela urovnávat s rozpory mezi jeho potomky. Neměla to vůbec lehké.

Zlomený meč. V roce 1997 byl v klášteře Dominikánek v Ratiboři otevřen hrob. Hrob muže, jenž byl královské krve, ale nikdy nebyl králem. Byl potomkem Mikuláše prvního. Levobočka krále Přemysla Otakara druhého. Poslední Přemyslovec Valentin zvaný Hrbatý, měl opravdu hrb. Podle dochovaných pramenů byl Ratibořským knížetem. Byl prý dobrý a moudrý. Zemřel osamělý, svobodný a bezdětný. Po jeho smrti mu byl položen na hruď meč. Zlomený meč. Znamení toho, že vymřel rod, jenž po staletí vládnul Čechům.

Seděl jsem pod stromem na kopci..

přijmi vítr, nehmotné maso

Král Karel čtvrtý byl jako sedmiletý oženěn se stejně starou Blankou z Valois roku 1323. Děti nějaký čas trávily spolu, ale posléze byly odloučeny. Po dlouhých jedenácti letech se mají znovu setkat. V Praze. Karel se vrátil z Itálie, kde bojoval na přání svého otce. Blanka odjíždí z Paříže, kde žila od malička a jede do, jí zcela neznámých, Čech. Bylo to politické manželství. Bylo však prý velice šťastné.

Císař a český král Václav čtvrtý (1361 - 1419) byl synem Karla čtvrtého a Anny Svídnické. Dějepisci se shodují v tom, že byl slabým králem. Je pravdou, že Evropou v těch časech zmítaly nepokoje a hned na počátku jeho panování zasáhl Čechy mor. Hospodářské potíže z toho plynoucí, byly zřetelně nad Václavovy síly.

Marie Anna Savojská (1803-1884) byla manželkou Ferdinanda Dobrotivého. Ferdinand nebyl schopen manželského života a tak byl zároveň i jejím jediným dítětem. Prožili spolu pohodové, více než třicetileté manželství. Je pohřbena po jeho boku v hrobě č. 63 v císařské hrobce ve Vídni.

Ve sínu lesa se dějí věci..

Břetislav druhý (?- 1100) byl Přemyslovec a český kníže. Měl mnoho nepřátel. Byl přepaden a zabit v lesích u Zbečna. Vrah nebyl nikdy dopaden.

V časech Velkomoravské říše bylo území nynějších Čech prakticky územím nikoho. Byli zde samozřejmě lidé. Ale nebyl to stát. Drobné knížecí rody podléhaly tu franskému, tu moravskému vlivu. Nejinak tomu bylo i s vírou. Na Moravě to bylo jasné. Věrozvěstové Cyril s Metodějem kázali tu jedině správnou víru. Tu papežovu. Tedy římskou. V Čechách, naproti tomu, kázali němečtí kněží. A kázali po svém. Nebyl pro ně problém, vzít meč a bojovat po boku kohokoliv proti komukoliv. Jejich víra byla vlažná a prostý lid ji bral jen na lehkou váhu. Dovolil jsem si vyslat moravského biskupa Wichinga na pár dní na misi do Čech. Byl velice snaživým a je známo, že byl na misích ve Slezsku a jinde. Neměl rád Metoděje a ten se jej proto pokoušel různými způsoby zbavit. Je klidně možné, že byl i tady v Čechách. Jeho pocity z té návštěvy jsem si dovolil vyjádřit v tomto smyšleném dopise papeži.

Kunhuta Uherská (1249 - 9.9.1285) byla manželkou krále Přemysla druhého Otakara. Poté, kdy král padnul v bitvě na Moravském poli, byla zajata Otou pátým a i se svými pěti dětmi uvězněna na hradě Bezdězu. Jí se posléze podařilo uprchnout. Bez dětí, což jí bylo (a někdy stále je) vyčítáno. Snad na ni opravdu čekal pan Záviš z Falkenštejna. Láska je láska. A kdo jsem já, abych ji soudil?

Přistihnul jsem měsíc na jednom nádradraží nalévat kromě bíléhé Pálavy (víno s přívlastkem výběr z bobulí) taky jeden modrý likér.

Takové zamyšlení nad symboly