Není tak důležité kudy, jako to, kdy se vrátíme

kdo rozbije Ti hadí trn? Hořká ukolébavka

nejen starým civilizacím

Pohádka neuškodí.

Obyčejný příběh.

různé chutě vzpomínek

Letos v dubnu uplynulo 660 let od korunovace nejslavnějšího z českých králů. Římský císař a český král Karel čtvrtý byl velice zbožný muž. Své dětství trávil ve Francii a Lucembursku. Tam se mu dostalo nanejvýš dobrého vzdělání a byla též pevně ukotvena jeho víra. Setkal se zde i se svou první manželkou Blankou z Valois. Po letech se stárnoucí a nemocný panovník rozhodl uspořádat věci související s následnictvím a politickou situaci. Proto se koncem roku 1377 vydává na cestu do Francie. Setkává se s králem Karlem pátým, jenž vládne Francii a je ve válce s Anglií. Poznává svého levobočka Guillema (dovolil jsem si jméno počeštit na Viléma). Nemoc císaře pronásleduje po celé cestě - i proto píši baladu z pohledu lékaře. Po dvanácti dnech se císař vrací do Prahy. Snad vinou pádu ze schodů je upoután na lůžko a 29. listopadu 1378 umírá.

Pohádkové zamyšlení

Trocha žertování?

rošťácké saze z našlapujících polštářků. reward (b.)

Takové hořké povídání..Prostě život

Potěšil jsem se. Byl jsem zas klukem.

Zas jedna psí. Lehounce. Poklidně.

Leopold první (1640 - 1705) byl českým králem. Rakousko mělo v té době mnoho nepřátel. Leopold byl proto nucen udržovat obrovské vojsko. Verboval, kde se dalo. Nechal, mimo jiné, v Praze zřídit zvěřinec. Tygři, medvědi, vlci i draví ptáci, se u něj měli dobře..

jižanské zřídlo jsi Ty

Břetislav (1002-1055), syn Oldřicha a Boženy, unesl z kláštera ve Würzburgu Jitku. Vše bylo předem domluveno. I smrt mnohých z jeho družiny. Jitčin šlechtický původ měl nahradit Bořivojův nedostatek urozenosti. Jeho matka Božena byla přece pouhou selkou..

Za vlády Boleslava prvního (915-972?) fungoval v Praze, stejně jako v jiných velkých městech, trh s otroky. Odtud je můj příběh.

Moje soutěžní dílo na téma Moje volné chvíle, které zkončilo nejhůře ze všech. Tak jej sem dávám jako poučení ostatním básníkům. Tudy ne, přátelé. Pod ním je další, které dopadlo úplně stejně.

Český král Václav druhý, byl v dětství držen na hradě Bezdězu i jinde. Byl prakticky vězněn Otou Braniborským, jenž byl jeho poručníkem.V sedmi až dvanáctiletém chlapci (snad) v té době propukly jeho fobie, jež jej trápily až do smrti.