...

...

& další povídka z chaloupky na stráni, kde přímo pod okny pramení svítání a uléhá stmívání

Hippokrates: Lékař má jen jeden úkol: léčit. Když se mu to daří, je bezvýznamné jakým způsobem toho docílí.

Mladý muž koupí dům, ve kterém žádný z předchozích majitelů dlouho nevydržel..

Pokračování povídky ze života Sraz základky

Otcovská láska na scestí.

... vymyšlený příběh, dle skutečných událostí.

Když se to zvrtne...

Jak jsme študýrovali za totáče.

Pane bože

Porod se týká, úzce vzato, jen dvou lidí, matky a jejího dítěte. Jejich celkový a zdravotní stav nebývá ke konci těhotenství vždy v rovnováze a tato situace je někdy natolik závažná, že se druh porodu nebo délka jeho trvání musí v zájmu života jednoho z nich lékařským zásahem ukončit. Krajní mez těchto protichůdných ohledů tvoří případ, kdy se v zájmu života zdravé matky musí obětovat života neschopný plod, když by jinak průběh porodu znamenal matčinu smrt. Takovéto osudové rozhodnutí je pro porodníka velkou duševní zátěží a setrvává mu v paměti po celý život.

Ulitánie...tán šestý...

Ulitánie...tán sedmý...také malé odpolední podkopnutí s hlávkou v kádi...a v poušti u vykopávek...

Ulitánie...tán do tuctu...

Tenkrát byla na Vysočině neobyčejně tuhá zima, střídavě bohatá na sníh, mráz a náledí. Nám lékařům nebylo ve vyhřátých pokojích a sálech zle. Byli to řidiči sanitek, saniťáci, kteří byli vydáni na pospas rozmarům přírody. Za ta léta služeb se však naučili v každém počasí nejenom vyjet, ale i umět se vrátit. Jsou přitom odkázáni sami na sebe, poněvadž jim za zády nestojí nikdo, kdo by jim v těžkostech poradil nebo pomohl a kdy musí svou vynalézavostí nahradit myšlení a zásah lékaře. To právě zažil v oné zimě nejmladší řidič naší okresní nemocnice, když měl dovézti z vesnice, vzdálené pouhých dvacet kilometrů, prvorodičku k porodu, který už probíhal nějakou dobu doma. Poznamenávám, že se udál ještě v době před-mobilní a pokusím se vyprávět jeho příběh tak, jak mi jej sám vylíčil… (*Pouze jediná povídka-tím bohužel bezkonkurenční- z poslední soutěže na téma "Zimní" * )

Nikdy jsem nebyl velkým příznivcem prologů, ale k tomuto příběhu jsem ho napsat musel. Duchcovské stíny je dílko, na kterém budu patrně trávit hodně času a hotové bude až za delší čas (předsevzetí je do konce roku). Ale potřebuji zpětnou vazbu...a o tu vás prosím. Příběh by se měl pohybovat na rozhraní krimi, horor a drama.

Zařazení tohoto kousku kolísá mezi povídkou a experimentem. Přeji příjemné počtení.

Máme svobodu...................................