Pláč

Pláčeme, že vody v řekách téměř není,
i pro déšť shůry, co za límcem studí,
pláčeme nad vzpomínkami v zapomnění,
i těmi zlými, jež tlačí nás na hrudi.

Pláčeme nad džbánem rozlitého mléka,
i nad tím džbánem, jenž pukl jako srdce,
pláčeme nad zlou zprávou, jež tak poleká,
i nad svou vinou utopenou ve vodce.

Pláčeme nad vším, možná již jen ze zvyku,
čistíme Augiášův chlév svého nitra,
nad vlastní neschopností jsme plni vzlyků,
že dopustili jsme, co stane se zítra.

Pláčeme, a než nám vyschnou v očích slzy,
v oceánech slz se utopíme brzy.


Sonet 82.